Ve čtvrtek policie odhalila vietnamskou velkopěstírnu marihuany, ve které rostlo dva tisíce kytek. Teprve teď, po zavedení tolerantní legislativy směrem k trávě, mi dochází, jaký mor tyhle fabriky jsou.
Když se po dvaceti letech usilovné práce desítek vědců, politiků i novinářů podařilo, že Česká republika má nejracionálnější drogovou legislativu v Evropě, mají pěstitelé pro vlastní potřebu a uživatelé konopí pokoj od rizika nějaké úřední buzerace. Jde však o stav, který je křehký, je mnoha lidem trnem v oku, a nemusí být nevratný.
Pokud se totiž východoasijské mafie budou i v budoucnosti soustřeďovat na pěstování konopí pro celou západní Evropu v Čechách a Maďarsku, hrozí reálné nebezpečí, že veřejné mínění, které v podstatě dosud s marihuanou sympatizovalo, změní svůj postoj a začne chápat konopí ne jako privátní záležitost uživatelů, ale jako kšeft cizojazyčných mafií, který je jim třeba co nejúčinněji zatrhnout.
Tyhle velkofabriky na hulení prostě ohrožují drogový smír, který v zemi panuje, a jsou větším ohrožením pro samotné uživatele marihuany než pro společnost. Takže - přestože se jedná o konopí - policii, když Vietnamcům nějaký takovýhle „kšeftíček“ zatrhne, fandím. Slovo „kšeftíček“ je v uvozovkách úmyslně. Při padesáti gramech z kytky znamenají dva tisíce rostlin metrák skunku, což je při velkoobchodní ceně sto korun za gram rovných deset melounů, samozřejmě nezdaněných, a vzhledem k tomu, že proud tihle Vietnamci kradou, tak i bez větších provozních nákladů.
Další sloupky a články Jiřího X. Doležala najdete v jeho rubrice
Z ÚHLU POHLEDU PLACATÉ ŽELVY (Reflex.cz)
