Moji zmizelí spolužáci

Moji zmizelí spolužáci

Moji zmizelí spolužáci

Skončily nejen Vánoce, ale i Chanuka - židovská podoba oslavy slunovratu. A já náhodou zjistil, že - jakoby k výročí Chanuky - právě na škole, do které jsem chodil, začaly děti hledat za holocaustu zmizelé spolužáky.



Škola na náměstí Svobody se zapojila do iniciativy Židovského muzea v Praze. Projekt nese název Zmizelí sousedé a děti na školách v něm - za pomoci učitelů, v našem případě paní učitelky Levé - pokouší dohledat informace o židovských dětech z jejich školy, které nacisté za holocaustu odvlekli na smrt. Když z těch lidí, dětí, nezůstalo nic než popel, ať se uchová alespoň vzpomínka na jejich jméno.

Já samozřejmě do té školy na dnešním náměstí Svobody chodil třicet let po holocaustu, takže nemohu vlastní vzpomínkou pomoci - ale umím psát. Takže prosím vás, čtenáře Reflexu: Nechodil jste vy nebo někdo z vašich rodičů či prarodičů do té školy? Původně se jmenovala 3. obecná škola chlapecká Praha XIX. – Dejvice, Dürichovo náměstí 930. V roce 1941 z ní byli vyloučeni tři židovští žáci. Jak se jmenovali, kroniky už neříkají.

Pokud by si někdo z vás na ty zmizelé děti vzpomněl, dejte prosím vědět Mgr. Petře Levé na p.leva@zs-ns2.cz.










Další sloupky a články Jiřího X. Doležala najdete v jeho rubrice
Z ÚHLU POHLEDU PLACATÉ ŽELVY (Reflex.cz)