Výrok německého ústavního soudu ze středy 30. července prokázal, co citlivější jedinci tuší už dávno – boj proti kuřákům není ničím jiným než bohapustou diskriminací.
Zákon platící v Německu hovořil jasně: Majitelé restaurací měli povinnost zřídit alespoň jednu nekuřáckou místnost. Zákon se vztahoval i na restaurace menší a malé, vybavené pouze jednou místností, které se tak povinně měnily na hospody nekuřácké. Německý ústavní soud rozhodl, že šlo o zákon protiústavní, neboť majitele oněch malých putyk znevýhodňoval.
Jde o první vlaštovku, která snad ukazuje naději kuřákům. Naději, že nebudou nadále štvanou zvěří, kterou je možno vykazovat ven, do deště a za brány.
My kuřáci dobře víme, že si ničíme zdraví – a jsme za to také tvrdě pokutováni neuvěřitelně vysokými daněmi, které jsou na tabák uvaleny. Stát zde funguje jako ten největší a nejbezostyšnější dealer, který bezohledně stále zvyšuje svůj zisk na prodávané droze.
Toto znevýhodnění kuřáků jako by zjevně nestačilo, stává se z nich pronásledovaná a diskriminovaná skupina. Výrok německého soudu však ukazuje, že bezostyšný hon na kuřáky alespoň v Německu končí.
