Dvě zprávy - jedna malá a jedna velká - ukazují, že epocha iracionálního odmítání jaderné energie končí a že se Evropa pokorně vrací k této technologicky nejpokročilejší formě získávání energie. Vždyť co jiného jí zbývá...
První ze zpráv - ta malá - říká, že Temelín po dvou měsících znovu spustil druhý blok. Příčinou odstávky nebyla, jak by se líbilo ekoaktivistům, havárie, ale technologicky nutná a zákonitá výměna čtvrtiny paliva. Nyní druhý blok opět jede a rakouští protitemelínští aktivisté díky tomu mají více proudu do svých počítačů, aby mohli psát více a více protitemelínských protestů.
Druhá zpráva - ta velká - hovoří o zahájení budování nové atomové elektrárny - s výkonem skoro dvou Temelínů - v Litvě. Pobaltí se tím chce bránit proti energetické nadvládě Ruska, která jinak tomuto regionu hrozí. Litva by jinak měla po odstavení své jaderné elektrárny ještě ze sovětských dob, ve které běží reaktory černobylského typu, jen dvě možnosti. Buď nakupovat ruský elektrický proud, nebo ruský zemní plyn. Obojí je vzhledem ke zkušenostem s toutou východní velmocí jen těžko přijatelné, a proto si Litva chce zajistit energetickou soběstačnost. Důležitější než to je skutečnost, že na projektu se podílí i Polsko, Lotyšsko, Estonsko a Švédsko, to jest, že celá pětice severských zemí se najednou přiklání k jádru jako k potenciálně slibnému zdroji energie.
Evropa se tak postojově dostává blíže k tradičním postojům pěstitelů marihuany, kteří fandí jádru už léta. Vždyť něčím na ty kytky svítit musíme!!!
