Jak laskavý čtenář jistě ví, počátkem května jsme se s kolegy Honzou Potůčkem a Tomášem Tesařem účastnili blokády rakouských aktivistů, kteří chtěli zablokovat silnici do Čech u hraničního přechodu Dolní Dvořiště. Causa má zakončení, které je více než potěšující.
Rakouští policisté nám blokádu znemožnili - odvedli nás stranou, takže jsme vlastními těly po vzoru Václava Klause nemohli náklaďák, kterým aktivisté chtěli silnici zablokovat, uhlídat. Sotva nás policisté odvedli, tak se dal nákladní automobil do pohybu a silnici ucpal. Policisté tomu nijak nezabránili, takže přístup k nám a k rakouským aktivistům byl hrubě nesrovnatelný.
Když pak aktivisté začali v němčině pronášet své projevy a doprovázet je jekotem sirény, kterou měli s sebou, začal jsem z plných plic pískat na píšťalku. Tu slyšelo několik řidičů, kteří čekali na silnici na skončení rakouské blokády. Jedna z českých žen směřující do Rakouska začala ve svém osobním automobilu troubit. Přestože Rakušáci na místě hlučeli beztrestně, žena dostala za troubení od rakouských úředníků pokutu 21 eur.
Obě tyhle události nám přišly tak podivné, že jsme požádali pana ministra zahraničí o to, aby se nás proti rakouské straně zastal. Cítili jsme totiž přístup Rakušáků - jejich úřadů - jako diskriminaci. V pátek osmnáctého května LN přinesly článek s názvem „Ministr se zastal novinářů, stěžoval si na Rakušany“. Pan Karel Schwarzenberg si totiž stěžoval na rakouském velvyslanectví kvůli naší diskriminaci.
Co dodat? Děkujeme, pane ministře!
Související články:
RAKOUŠTÍ EKOFAŠISTÉ NIČÍ ČESKOU PŘÍRODU
JAK JSEM SE STAL AKTIVISTOU
OBČANSKÁ SPOLEČNOST JAKO ŽIVOTNÍ STYL
FOTOREPORTÁŽ TOMÁŠE TESAŘE Z BLOKÁDY BLOKÁDY
