Když se pražský primátor Pavel Bém vydal na cestu na Everest, přesně jsem nevěděl, zda jde o nával krize středního věku, řízený pokus o sebevraždu nebo hysteroidní fugu z ponurého úřadu pražského magistrátu. Nyní se ukazuje, že pan primátor zvolil nejúčinnější představitelnou formu politické reklamy.
Pozorně sleduji kroky expedice, byť jen v mediích. Tibetská cesta nevyšla, jde se nepálskou - myslím, že je to dobře, v Nepálu je vynikající hašiš. Dobré zvlášť v základním táboře, kde je ještě alespoň trochu vzduchu a jointy či domorodé čilumy dobře táhnou. Zmínil jsem základní tábor - ano, pan primátor je již v něm! Dokonce, alespoň podle horolezeckého blogu jeho expedice, který na iDnes.cz píše Rudolf Švaříček, fungoval při jeho budování jako balvany zaměřující geodet!!!
V této souvislosti musím připomenout, že než začal pan primátor šplhat, neměl jsem zprávy o jeho aktivitách ani jednou za měsíc. Teď vím i to, když na základní tábor trochu nasněží a Pavlu Bémovi je zima. Nejinak než já to mají stovky tisíc čtenářů iDnes.cz, a samozřejmě dalších občanů, kteří sledují reportáže a aktuality o Bémově cestě přes jiná media.
Proto pana primátora - pokud jej samozřejmě nesežere yetti, nespadne z ledovce a vrchol pokoří - podle mého soudu po návratu čeká premiérské křeslo. Žádný jiný politik přece nemůže být lidu blíž než ten, kterého alespoň na fotografiích vídali roztomile vykukujícího ze zasněženého spacáku v úžlabině Čumbu Lamba Gumbu! Či jak v korytě ledové řeky Čumu Gumu vaří na horolezeckém sporáčku čaj!
Kromě výstupem nesporně zaslouženého premiérského křesla by Bémův alpinistický počin měl do české politiky přinést novou tradici. Každý politik, který se chce angažovat na tak exponované funkci, jako je primátor, prezident nabo premiér, by se měl před veřejností pochlubit nějakým husarským kouskem. Kdybych šel do politiky já, mohl bych například veřejně vykouřit kilo skunku, jiní by plavali přes La Manche, pojídali velké množství hamburgerů či v zubech na laně roztáhli nákladní auto. Jednak - slabí by rovnou zhynuli. Za druhé - politika by se dostala mnohem blíže voličům a podobná tradice by usnadnila volební rozhodování. Vybrat mezi vzájemně podobnými politiky je přece těžší než volit mezi plavcem a horolezcem!
