Zločin doktora Komorouse

Mladá fronta Dnes přinesla skutečný skandál - doktor Jiří Komorous, dlouholetý ředitel Národní protidrogové brigády, nebyl za minulého režimu disidentem! Jeho životopis, ze kterého předevčírem titulní článek MF Dnes vycházel, jsem ale měl v ruce také...

Když mi asi před půl rokem pošta do redakce doručila anonymní zásilku, ve které bylo asi šest listů vlastnoručně psaného životopisu z minulého režimu, se zájmem jsem si dokument přečetl. Ukazoval, že se tehdy šestadvacetiletý Komorous chtěl někam dostat a sepsal životopis, jaký po něm chtěli a tak, jak se patřilo.
Mladá fronta Dnes životopis použila jako podklad k článku, ve kterém se mimo jiné praví: „On sám sbíral politické funkce a vyznamenání už od pionýra.“ To jsem asi mohl udělat také, ale přece jen mi přišlo vkusnější ten papír vrátit do obálky, odnést do Českomalínské, kde doktor Komorous úřaduje, a dát mu ho. Soudit někoho za to, že v šestadvaceti psal v kariérním životopise to, co chtěli mocní slyšet? A že to bylo - neb mocní byli bolševici - o bolševismu?
Mnoho jsem z komunismu nezažil, bylo mi pětadvacet, když to prasklo, ale nevím, kolik z mých spolužáků včetně mě by podobný, ne-li ještě servilnější životopis při přijímačkách na školu rádo a v naději, že to zvýší jejich šance na přijetí, nesesmolili také. Proto s odsudkem doktora Komorouse počkám, dokud se nedozvím, že by se kromě těch řečí v životopise pro komunismus nějak výrazněji angažoval.
Když jsme už u těch odsudků našich pubertálních skutků - autor těchto řádek se v sedmnácti letech pokoušel z vlastní iniciativy vstoupit do KSČ, ale strana projevila bdělost. Nevzali mě. A opravdu se ani za jedno z toho nestydím.