Zabij bobra, zachráníš strom!

Psychoželva Leesa si přesně nevzpomíná, kde tuto hezkou větu slyšela - pamatuje si ji však proto, že věta dokonale vystihuje slepou cestu současné ochrany přírody.

Pokud se soustředíme na zviřátka proto, že mají loztomilé chlupaté čumáčky, je vše v pořádku. Například chráníme bobry či gorily. Pokud se na ochranu přírody podíváme z trochu širšího úhlu pohledu - či pokud máme radši rostliny než zviřátka - dojdeme k pozoruhodným závěrům.
Ke stejným, jako dochází želva, protože skutečně nemá zviřátka ráda - řada z nich žere želvy včetně člověků. Naopak rostliny má Leesa ráda především proto, že je žere.
Když upřednostňujeme gorilu před pralesem, je ochrana goril v pořádku. I s tím, že každý večer bezohledně olamují větve na nocležiště, které ráno opouštějí. Když upřednostňujeme bobra nad lužním lesem, je jeho ohlodávání v pořádku. Když si však uvědomíme, že tak ohrožený ekosystém, jako džungle či lužní les, nesmí být olamován ani ohlodáván, je na místě preventivní odstřel živočichů ničících původní lesy.
Že je ta logika poněkud želví, je zřejmé, ovšem je jen otázkou času, kdy s heslem Zatrhněte gorilám ničení pralesů! přijdou ochranáři.
Tak pravila želva Leesa