Jsou volby sexuální kompeticí? Je samozřejmě možné (a levné) převést obecnou evoluční teorii na společnost a začít hauzírovat s tím, že jako ve stádě či smečce první žere nejsilnější samec, i v politice jsou první u koryt počtem voličů nejsilnější strany. Takovouto samozřejmostí by se však želva vůbec nezaobírala, jde o něco jiného!
Pražské ulice jsou polepeny předvolebními plakáty jednoho nepříliš relevantního subjektu, který do voleb vstupuje. Leesu jeden z plakátů nesmírně zaujal - bylo na něm totiž napsáno JEDINĚ MY MÁME PADESÁT PROCENT ŽELV NA KANDIDÁTCE!
Leese se plakát líbil až do momentu, než si jej přečetla podruhé (navíc - poprvé jej viděla poté, co sežrala opravdu hodně marihuany). Nejde o padesát procent želv, ale žen... A to Leesu skutečně zmátlo. Kdyby ona strana inzerovala na kandidátce želvy (samozřejmě na volitelných místech), šlo by to ještě pochopit - podíl plazů na řízení země je hanebně nízký. Ale proč ženy? Leesa se domnívala, že lidské vědecké studie už prokázaly, že schopnost vykonávat politickou práci není pohlavně determinována. Proto je uvádění výslovně žen na kandidátku stejné, jako by tam výslovně uváděli blonďáky nebo obézní kandidáty. Barva vlasů a množství podkožního tuku s politickým talentem totiž souvisí stejně málo jako pohlaví...
Proto se želva domnívá, že ona strana chce po volbách v Parlamentu předvést něco, co sice zatím bohužel není standardní součástí našeho politického života, ale co v něm bolestně chybí a k čemu jsou ženy nesporně zapotřebí. Co konkrétně? Slib 50 procent žen na kandidátce nelze přece chápat jinak než jako decentní příslib poslaneckého gruppensexu!
Tak pravila želva Leesa
