Výbuchy v Británii a Egyptě aktualizovaly otázku multikuturního soužití a multikulturalismu jako konceptu vůbec. Proto nesmíme - kromě úvah o ochraně před fyzickým ohrožením, o přímém nebezpečí teroristických útoků - zanedbat i potřebu ochrany naší svébytné kultury, zvyků a mravů, které může nekontrolovaná imigrace z jiných kulturních okruhů naprosto zdevastovat...
Výbuchy v Británii a Egyptě aktualizovaly otázku multikuturního soužití a multikulturalismu jako konceptu vůbec.
Proto nesmíme - kromě úvah o ochraně před fyzickým ohrožením, o přímém nebezpečí teroristických útoků - zanedbat i potřebu ochrany naší svébytné kultury, zvyků a mravů, které může nekontrolovaná imigrace z jiných kulturních okruhů naprosto zdevastovat. Naše kultura vyrůstala staletí, staletí si vytvářela své normy, které umožnily náš rozvoj. Naše normy jsou ve srovnání s normami řady méně civilizovaných - či politicky korektněji rozvinutých - okruhů mnohem estetičtější, chováme se decentněji, obyvatelé jiných kulturních okruhů jsou proti nám prostě v mnoha oblastech naprostí divoši.
Dobrý příklad můžeme vidět například v Británii, v zemi, kde je problém palčivější, neboť se tam imigranti uchylují mnohem déle než k nám. Královský prales v Gloucsu dnes zažívá takové chování do Británie z Nového Světa imigrovavších šedých veverek, že je tabloidy (Blesk 27.7.2005) bez přehánění nazývají slovy: „Houfy těchto zvířat v těchto dnech opouštějí větve stromů, aby vyslyšely hlasité volání přírody.“
Není třeba připomínat, že tradiční evropskou rezavou veverku nikdy nikdo při podobně nechutně veřejné kopulaci neviděl. Intimní život našich veverek je zcela privátní, odehrává se skrytě, původní britské rezavé veverky by se prostě nikdy k takovým oplzlostem nesnížily!Ovšem díky imigrantům jsou dnes britské parky, určené především britským dětem, plné drog a sexu přistěhovalců...
