Legalizace má prvního padlého!

Stress, který přináší veřejná angažovanost ve prospěch primitivy tak napadané myšlenky, jako je legalizace marihuany, je obrovský. Nemohl bych jej ta léta snášet bez pomoci několika lidí. Jedním z těch nejpodstatnějších byl léta můj přítel Petr. Bohužel - stal se asi prvním, kdo v souvislosti s legalizací konopí zahynul. Léta mi pomáhal nezištně nést ten stress - a mám jistý pocit viny, že zemřel místo mě.

Petr Lutonský v Olomouci na akci k narozeninám Reflexu
Plukovník Jiří Komorous, šéf Národní protidrogové centrály a člen společenství Ordo lumen templi, přes poslance Vladimíra Říhu z KDU-ČSL předložil v květnu návrh represivního protidrogového zákona. Pak došlo k podivné zpravodajské hře, která měla znemožnit publikaci v Reflexu - psali jsme o tom v minulém čísle. Ten útok nebyl veden jen proti Reflexu či mě, ale proti celému svobodnému tisku. A byl neúspěšný - ukradenou část besedy jste četli. Přesto za ten útok nezaplatil daň nejvyšší profesionální novinář, ale můj dlouholetý a čtenářům neznámý spolupracovník, kamarád, a poradce veverky Huli Petr Lutonský. Řada lidí, kteří pomáhají na svět našim reportážím, musí být v anonymitě.
1. zfalšované CD x (44 MB)
Ukradený kus záznamu, jehož ztráta a děje kolem ní stály Petra zbytek síly: x (2,5 MB)
2. zfalšované CD x (54 MB)
Petr byl trochu menší grázl než já, tudíž byl křehčí, a měl krizi středního věku. Před dvěma měsíci depresí oslavil čtyřicáté narozeniny, svobodný, chudý jak veverka, děti neměl a mít nechtěl, nevěřil, že bude dobrým otcem. Těžko se smiřoval se stárnutím, a tím trpěl i vztah s jeho dlouholetou a šílenou, oddanou a iracionální láskou stárnoucího chlapa milovanou mladší partnerkou.
Léta mi pomáhal - tipy, informacemi, nápady, zpětnou vazbou, a občas tím, že mi pořádně vynadal za chybu nebo úlet v práci pro Reflex. Seznámili jsme se ostatně před lety na akci Reflex on the Road. Petr byl vášnivý fanoušek Reflexu, četl náš časopis od prvního čísla.
A od chvíle, kdy jsme se před šesti lety poznali osobně, byla jeho skrytá práce „nevidět“ v článcích o neonacistech i dalších rizikových tématech, klíčovým způsobem přispěl ke zdaru Reflex Cannabis Cupu 2004, nejenže produkoval následnou party, ale především mi pomáhal ty stovky fotek třídit, vyhodnocovat a neztratit. A veverka Huli? Měl funkci jejího poradce a bez něj by se jmenovala Hully.
Osmnáctého května byl na oné besedě. Dvacátého jsme spolu poprvé slyšeli "záznam" - padělaná CD. V tu chvíli Petr dostal iracionální strach. Prostě nebyl zvyklý, aby se záznamy veřejných vystoupení poslanců Parlamentu týkající se vysokých policejních důstojníků samy sestřihaly v šupleti. Tu besedu slyšel na vlastní uši, slyšel, jak se pan Říha chlubí, jak ještě ten den mluvil s plukovníkem Komorousem z Ordo lumen templi. Náš posměšný termín „templáři“ si všichni ultrarepresionisté bojující proti marihuaně vykoledovali, když plukovník Komorous v bílé noční košili s bílým jezdcem Landou na Vyšehradě založili Ordo Lumen Templi.
Další dny jsem pátral kolem zfalšované besedy, stress byl obrovský, a vídali jsme se s Petrem skoro denně. Já chodil od samého počátku událostí k „své“ psychiatričce. Petr ne, nechtěl. Objednal jsem ho, nešel. Kyž jsem jej viděl naposledy, v pondělí, úzkost a depresi už nezapíral, nemělo to cenu. Vnutil jsem mu číslo na doktorku - slíbil, že tam druhý den půjde. Další tři dny měl vypnutý telefon a nikdo o něm nevěděl. V úterý a ve středu se skrýval kdesi u přátel. Bál se kamkoliv vyjít a říkal, že po něm jdou templáři. V pátek desátého června, v tom bytě přátel, kde se skrýval, se dopoledne pokusil zavolat si záchranku. Nebyl „blázen“, do poslední chvíle chápal, že s ním něco není v pořádku. Jen toho stresu už bylo moc, už nedokázal záchrance říct, co potřebuje, jak strašnou úzkostí trpí a kam pro něj mají přijet. Nerozuměli mu. Zavěsil. Uvěřil, že ne nerozumějí, ale nechtějí rozumět. Řekl jen: „Tak už to všechno chápu!“ Pak beze slova tu úzkost skončil. Dvěma kroky přistoupil z okna, vyskočil a zabil se.
Bude chybět nejen nám, kteří jsme ho znali, ale i vám, kteří čtete Reflex. Řadu investigativních článků, na které jste byli zvyklí, už totiž bez jeho pomoci nebude možné napsat. Díky za ta léta spolupráce, Petře.
Pokud má mít v České republice konopí svého mučedníka, měl by jím být právě Petr, neboť zemřel především následkem šílené a nesmyslné hysterie proti marihuaně.
Pozvánka na poslední párty pro ty, co ho znali.