Když sleduji – v podstatě kdekoliv, od nejodbornější expertní platformy přes polokompetentní politické debaty až po hospodské řeči - debaty o tom, jestli tu marihuanu jako povolit, nebo zakázat, případně drbání na téma „co s tvrdými drogami, vždy mám obrovskou chuť zařvat: Nechte toho, je to marginální!!!
Přestože můj zcela odmítavý postoj k tvrdým drogám prezentuji na stránkách Reflexu (fuj, to jsem ale starej) patnáct let, i heroin je v podstatě banalita - vždyť zabíjí jen pár desítek lidí ročně! Zato náš milý, oblíbený ve všech drahých televizních reklamách propagovaný, společensky tolerovaný, lidovými písněmi opěvovaný chlast...
Dvě banální zprávičky z tisku - z posledního listopadu a prvního prosince letošního roku - jsou kusé. A dají se shrnout jedinou rovnicí: chlast = smrt.
Zřejmě otrava alkoholem způsobila smrt šestnáctiletého chlapce z Bruntálska. Jeho tělo bez známek života bylo v úterý nalezeno na pokoji internátu zemědělského učiliště v Olomouci. ( http://www.novinky.cz/04/48/77.html )
K smrti se kvůli sázce s přítelkyní upil sedmapadesátiletý muž v Kyjově na Hodonínsku. V pondělí vypil v bufetu na kyjovském autobusovém nádraží půl litru rumu, usnul a zemřel na otravu alkoholem.
( http://www.novinky.cz/04/49/61.html /a>)
Ať už nás “nové“ tvrdé drogy fascinují/děsí sebevíce, ať je injekčí aplikace opiátů sebeošklivější, ať je toxická psychóza perníkářů sebeděsivější, faktem zůstává, že nejnebezpečnější, nejvražednější a bohužel nejpodceňovanější drogou u nás zůstává tradiční alkohol...
