Zúčastnil jsem se v těchto dnech několika tištěných i internetových anket, co bych si přál anebo co bych komu přál jako dárek pod stromeček. A protože se nechci opakovat a toto téma by mělo alespoň trošku mít vánoční charakter...
Zúčastnil jsem se v těchto dnech několika tištěných i internetových anket, co bych si přál anebo co bych komu přál jako dárek pod stromeček. A protože se nechci opakovat a toto téma by mělo alespoň trošku mít vánoční charakter, přál bych pod stromeček Pražanům následující.
Mnohokrát řada osobností připomínala Praze její tvrdé chování k sociálně slabší části naší společnosti. Zatímco Vídeň, Berlín i další středoevropská srovnatelná města organizují, podporují či přímo ze svých rozpočtů platí výstavbu bytů, určených pro sociálně slabé, v Praze se v tomto směru neděje nic. Možná, že by jako příklad kladného vztahu mohl být cenově přístupný rozprodej obecních bytů v některých částech města, nová obecní výstavba však neexistuje a ani se o ní v těchto souvislostech neuvažuje. Nemyslím si, že by to měly být nějaké podhodnocené domy – myslím tím dostatečně vybavené byty v dobrých polohách za cenově přijatelné nájmy.
Odborné časopisy, realitní kanceláře i další zdroje uvádějí, že právě v tuto dobu je zejména v Praze a v okolí na prodej více než 470 hotelů. Z toho je ve veřejné nabídce zhruba 250 budov, zbytek nabízejí opatrní majitelé jinou cestou. Důvodem je, jak se zjistilo, nikoliv pokles návštěvnosti, ale únava provozovatelů, kteří si neuvědomili, že host je bůh do domu a že mu musí být k dispozici doslova 24 hodin denně. Peníze tak nebyly vydělány jednoduše a samy od sebe, ale trvalou a tvrdou prací.
Ale – celá řada hoteliérů přestavuje své hotely, které velmi často vznikly z bytových a činžovních domů nejrůznější velikosti, stáří a kategorie, zpět na byty. A ty prodává, bohužel, za nehorázné ceny. Navíc se jedná o byty maličké, v podstatě rozměrů původních hotelových pokojů a příslušenství.
A tady mám onen nápad na vánoční dárek. Co kdyby se městské části s ex-hoteliéry dohodly a vymyslely nějakou finanční spolupráci tak, aby ve finále byly tyto malé bytečky, velmi často vhodné jako startovní byty začínajícím mladým absolventům škol anebo některým zahraničním pracujícím, všeobecně finančně dostupné a aby se tak vlci nažraly a kozy zůstaly celé? Zlaté střední cesty, kdy by každý ustoupil o něco ze svých představ a města by naplnila jeden z důvodů své existence, by mohly dočasně pomoci. Protože 470 hotelů, i když by se to nakonec povedlo jen ve zlomku případů, není málo.
Je pozdě. Ale co takhle dát onen dárek k Vánocům příští rok ?
Další články z rubriky JINÉ MĚSTO
