Pavel Bém nechce zůstat pozadu. Po soutěži na Národní knihovnu má i on za lubem vypsat příští rok architektonickou soutěž, a ne ledasjakou. Rád by totiž dostavěl Staroměstskou radnici, přesněji řečeno dotvořil západní stranu Staroměstského náměstí. Koneckonců od poslední soutěže o přestavbu a dostavbu budovy uplyne dvaadvacet let...
, což je nejdelší interval mezi jednotlivými kláními architektů. Od první z těchto soutěží uplyne za rok již sto deset let.
Že se v Praze nenajde místo, na které by bylo vypsáno tolik soutěží, je vcelku nabíledni. Jde o velice citlivý kus města, nejen z historického, ale i architektonického hlediska. Jenže ani v zahraničí nebylo na jeden prostor vypsáno tolik soutěží bez následné realizace, a kdo si troufne prohlásit, že Staroměstské náměstí je jediným cenným místem na světě?
Příprava na dostavbu radnice by tentokrát měla být opravdu gruntovní. Začala výstavou vybraných, dosud neúspěšných projektů. Málo jich není, celkem kolem šesti set. Troufám si tvrdit, že právě tato část bude nakonec asi nejzajímavější. A to hned z několika důvodů. Je unikátní přehlídkou vývoje architektury, dokladem schopností i impotentnosti architektů, současně také důkazem naší kritičnosti a bojácnosti nás všech. Možná však jen připomínkou, že dostavba je nesmyslná.
Ale k samotné soutěži. Buď vyhraje nemastný neslaný návrh, který nepobouří občany, a hlavně památkáře, nebo zvítězí originální nápad, za jehož realizaci se nikdo nebude mít odvahu postavit.
Pokud připustíme, že každá generace architektů by si měla zkusit navrhnout dostavbu radnice, pak soutěž svůj účel splní. Jenže pozor, velice často, když byla vypsána, došlo v naší zemi k historickému zlomu. Doufejme, že tentokrát se tak nestane.
Související články:
Anketa: JSTE PRO DOSTAVBU STAROMĚSTSKÉ RADNICE? (Reflex online, 13. 2. 2008)
