Plastové znesvěcení?

Plastové znesvěcení?

Plastové znesvěcení?

Starbucks na Malé Straně? Na místě Malostranské kavárny a někdejšího Cafe Radetzky – ostatně podniku takřka výhradně německého? V jedné z nejvzácnějších rokokových budov v Praze? Tahle představa – nyní již blízká realita – probouzí vášně. Nesouhlas. A zarytý odpor. Jenomže proč?


S odstupem času se jeví úsměvně a nepřiměřeně všechny petice a demonstrace namířené proti vzniku provozovny McDonald´s, jen kousek odtud, v Mostecké ulici. To bylo na začátku devadesátých let. Oproti škodám, které se od té doby v této čtvrti napáchaly na objektech i sociální struktuře (počet obyvatel Malé Strany klesl ze dvaceti tisíc na pět) je rychlé občerstvení s prefabrikovanými karbanátky minimálním zlem.
A proč vlastně zlem?
Lidé si na McDonald´s zvykli, využívají ho turisté i výpravy školních dětí (českých – dodávám pro zapálené obhájce národního zájmu). Jde přece také o to, někde se za přijatelnou cenu najíst.
A Starbucks není McDonald´s!
Kdo zná provozovny této sítě na jiných místech Evropy, ví, že nabízejí výbornou kávu v obvykle vkusném prostředí. Obsluha vám neklade každých pět minut otázku, co si ještě dáte – můžete tu sedět celé hodiny, číst noviny a surfovat po internetových stránkách.
Oproti dosavadnímu stavu – opravdu příšerné kavárně Square – bude Starbucks pokrokem estetickým (s velkou pravděpodobností), ale i sociálním a kulturním (to zcela jistě). Jednoduše proto, že je pro každého. A lidé se tu mohou scházet a mluvit, bavit se. Na místě, které není jen muzeem nebo draze naleštěnou vitrínou, ale skutečně žije.
Právě taková místa – hospody i kavárny – Malé Straně chybí.
A ty neustále zmiňované plastové kelímky?
Stokrát lepší než snobsky naleštěný křišťál s nápisem: NEVSTUPOVAT! NEDOTÝKAT SE! NEPOUŽÍVAT!