Írán: dvě tváře moderní technologie

Írán: dvě tváře moderní technologie

Írán: dvě tváře moderní technologie

Videa a zprávy z Íránu zaplavily po zmanipulovaných prezidentských volbách svět. Režim omezil práci profesionálních novinářů, ale nahradili je amatéři. Díky technologiím, které íránský režim kupodivu nevypnul...

Videa a zprávy z Íránu zaplavily po zmanipulovaných prezidentských volbách svět. Režim omezil práci profesionálních novinářů, ale nahradili je amatéři.
Díky mobilům, webu, Facebooku a Twitteru, technologiím, které íránský režim kupodivu nevypnul. Jenže úřady dobře vědí, proč amatérům nechávají volné pole působnosti.

Je to první „internetová revoluce“. Protestující se svolávají přes sociální sítě na internetu; například oběť prorežimního zásahu a momentální tvář protestů proti falšování voleb Neda Agha Soltanová se stala veřejně známou právě díky mobilnímu telefonu a internetu. Její smrt při sobotní demonstraci někdo natočil na mobilní telefon a video poslal svému známému do Nizozemí, který ho „pověsil“ na web. V Íránu si ho pochopitelně všimli stoupenci opozice a Nedina smrt se na demonstracích záhy stala symbolem. Videa zobrazující další mrtvé a zraněné vyvolávají protesty zahraničních státníků a podporují odpor uvnitř Íránu.


Proč tedy íránský režim jednoduše nevypne mobilní telefony a internet? To bylo po několik dní záhadou. Nabízelo se samozřejmě vysvětlení, že by to poškodilo íránské hospodářství nebo vládní úřady závislé na těchto systémech. Jenže americký list Wall Street Journal nakonec přinesl jiné vysvětlení – jde o možnost odposlechu. Úřady prostě využívají toho, že se lidé domlouvají hlavně přes mobily a internet, k tomu, aby identifikovaly nespokojence, zjistily, co si myslí, a případně je zadržely.

Velký bratr poslouchá, bdí a trestá
Podle Wall Street Journalu jde hlavně o „odposlech“ webu prostřednictvím technologie zvané „deep packet inspection“. Informace na internetu totiž proudí sem tam rozsekány v tak zvaných packetech, balíčcích. Tato technologie umožňuje první balíčky každé předávané informace zachytit, zjistit, co v nich je (což napoví, co je ve zbytku zprávy, internetové stránky nebo jakékoliv další informace) a kdo se na co díval nebo co kam posílal. Informaci pak lze číst dál celou, zadržet nebo změnit. Zároveň podle jiných zdrojů Írán masivně odposlouchává mobilní telefony a hlavně čte snad všechny SMS zprávy.
Že se něco takového děje potvrzují nepřímo i další údaje. Podle analýz firmy Arbor Networks, zabývající se internetovou bezpečností, došlo den po prezidentských volbách v Íránu, když začaly první protesty, k téměř úplnému zastavení provozu internetu. Internet byl po delší pauze znovu „zapnut“, ale provoz na něm je stále o poznání pomalejší než před volbami. To může být způsobeno právě tím, že úřady se snaží zkontrolovat téměř každou informaci posílanou přes síť. Několik zatčených žen navíc údajně vidělo během policejního vyšetřování přepisy své internetové komunikace.

Odposloucháváme jen mobily, tvrdí Nokia
Navíc o tom, že se Írán snaží vytvořit – z vlastních zdrojů – velké technické centrum pro monitorování provozu na svém internetu, spekulovali někteří odborníci už několik měsíců. Wall Street Journal ale obvinil západní firmy Siemens a Nokia, že Íránu prodaly technologii umožňující sledování lidí na internetu. Mluvčí těchto firem to ovšem popřel a prohlásil, že společnosti dodaly do Íránu pouze technologii umožňující v zemi odposlouchávat pevné linky a mobilní telefony.


K tématu:

Írán: krev, volby a bomba
Marek Hudema: ÍRÁN: KREV, VOLBY A BOMBA (Reflex.cz, 16. 6. 2009)
Tentokrát se ale nebouří mladí lidé proti prozápadnímu šáhovi, ale bojují proti současnému prezidentovi Ahmadínežádovi, který hrozí Západu jadernou bombou. Jaké jsou jejich šance na vítězství?
Foto: POCHYBNÉ VÍTĚZSTVÍ VYVOLÁVÁ NÁSILÍ (Reflex.cz, 16. 6. 2009)


Další články autora najdete v rubrice ŠÍLENÁ RACIONALITA (Reflex.cz)