Češi kdysi slibovali, že budou v Evropské unii prosazovat liberálnější politiku. Na začátku roku ale ministr zemědělství v ČT poznamenal, že zemědělcům je třeba pomoci státními zásahy, a de facto navrhl, abychom si připláceli na dražší potraviny.
Podle vyjádření Petra Gandaloviče v Otázkách Václava Moravce bude Česko jako předsednická země EU prosazovat, abychom mohli provádět intervenční nákupy másla a sušeného mléka. Také si chce vymoci podporu exportu těchto produktů do třetích zemí. Když si tenhle politický newspeak přeložíme do češtiny, znamená to zhruba toto: zkusíme v Bruselu prosadit, aby naše vláda z daní všech občanů mohla nakoupit tolik másla a mléka, až se zvedne cena potravin.
Zvednou se ceny zemědělcům a zaplatí to obchodníci a hlavně spotřebitelé. To celé se bude financovat z našich daní, takže si hezky připlatíme, abychom měli dražší máslo a mléko. A protože nevíme, co s těmi jezery mléka a horami másla dělat, zkusíme je vyvézt ven z Unie. Za tuhle cenu je ale od nás zřejmě nikdo nekoupí, takže si ještě z daní připlatíme, aby někdo třeba v Africe mohl pít levné mléko a měl levné jogurty.
To samozřejmě může způsobit problémy tamním zemědělcům, kteří nebudou schopni dotovaným výrobkům konkurovat. Pochopitelně zareagují, vybijí své krávy a odstěhují se do města. Město bude přelidněné a stát pak bude žádat Evropskou unii o rozvojovou pomoc. Naštěstí na to má Unie fondy.
Mezitím ovšem skončí dovoz levného mléka a protože krávy budou vybité, na vesnici bude dočasně mléka nedostatek a lidé budou trpět podvýživou. Rozvojové státy ovšem mohou požádat Unii o humanitární pomoc. I na to má EU fondy. Tyhle fondy se plní z daní obyvatel Unie. Zemědělci však budou zachráněni.
Ale nestěžujme si. Rozhýbání výkupů a vývozů na evropské úrovni nějakou dobu trvá, takže nám okamžitě dražší potraviny nehrozí. Vláda zatím tohle pondělí „jen“ slíbila, že dá našim zemědělcům jednu miliardu korun dotací. Naštěstí tyhle finance alespoň půjdou přímo do kapsy rolníkům (a konec konců vyrovnají nepoměr mezi tím, co dostávají zemědělci u nás a v západních zemích) a tak nepovedou ke zdražení vyráběného jídla. Jen připraví stát – a tedy každého z nás – o nějaké ty peníze.
Ale až se panu ministrovi povede prosadit své myšlenky v Bruselu, tak už takhle lehce nevyvázneme.
