Zdá se, že Top 09 přece jen zdědila po lidovcích cosi Božího i bez Miroslava Kalouska: všudypřítomnost. Před volbami není dne, aby se z novin neusmíval Kalousek či Karel Schwarzenberg.
Naposled v sobotních LN, další dokonce celostránkový rozhovor s Kalouskem. Může to mít jen dva důvody: buď nová strana platí novináře tak velkoryse, že dokáží šéfredaktory obden přesvědčit, že si i malé nic zaslouží velkou zprávu.
Pak snad i uvěřím, že je Top 09 opravdu novou stranou. ODS s ČSSD nám do igelitek pořád strkají jen propisky, nemůžou se tedy divit Toskánsku. Taky jsme jen lidé.
Nebo spíš média znovu skočila na lep novosti i těmto dvěma starým manipulátorům, na nichž nejsou nové ani polobotky; oba je za dvacet let v politice dokonce nosí tak dlouho, že je dávno prošlapali. Což nemusí nutně znamenat zlo: Kalousek je jistě lepší pokladní našich daní než Bohuslav Sobotka; Schwarzenberg zase neudělá žádné diplomatické faux pas, většinu summitů totiž prospí. Na politiku celkem slušný tandem.
Nic z toho ale neospravedlňuje prostor, jaký tahle strana dostává v médiích. Vlastně to celé jen připomíná fenomén Unie svobody a svým způsobem i Důchodců za životní jistoty, největší ostudy médií i průzkumů. I z US kdysi média udělala naději naší politiky; jak to (ne)skončilo, bohužel víme dodnes: Pavlem Němcem. Bublinu DŽJ splaskly hned volby.
Jak málo stačí k popularitě v době TV politiky. Jeden cinknutý průzkum, podle nějž vás volí 40 procent lidí, a máte reklamu zajištěnou. A když to nevyjde tentokrát, zkusíte to nově příště. My novináři to máme rádi.
Další články Petra Holce najdete v rubrice KOREKTNÍ NEKOREKTNOST
