Na podzim budu asi volit zelené. Nikdo jiný totiž nemá tolik odvahy: poté, co se nejmenší parlamentní strana de facto rozpadla, pomohla shodit vládu a projela volby, nestydí se nám znovu nabízet jako věrohodná alternativa.
Myslím, že na podzim budu volit zelené. Nikdo jiný totiž nemá tolik odvahy: poté, co se nejmenší parlamentní strana de facto rozpadla, pomohla shodit vládu a ještě projela volby, nestydí se nám znovu nabízet jako věrohodná alternativa.
Vezměme třeba Danu Kuchtovou, exministryni školství a kandidátku na předsedkyni SZ: zoufale se nyní snaží vrátit, protože zjistila, že všechny její frakce, jimiž stranu pomáhala zevnitř rozložit, jsou trochu moc i na potenciální voliče zelených, kteří náš Parlament čas od času z rozmaru trestají různými špatnými vtipy – naposled právě zelenými.
Nově nezvolený předseda SZ Ondřej Liška, shodou okolností taky exministr školství, ji samozřejmě vítá. „Většina našich sporů se zpětně, tváří v tvář neúspěchu ve volbách, jeví jako malicherná,“ napsal odpadlíkům Liška, naivně věřící v desetiprocentní volební potenciál.
Jistě, malicherná: anarchie při volbě prezidenta, hlasování proti vlastní straně, shození vlády – jen tak mimochodem. Zelení už snad ani nemůžou být zelenější.
Jen čekám, s čím přijde Olga Zubová, neobvykle vyrovnaná žena. Poté, co před eurovolbami znečistila zemi svými billboardy, načež volby prohrála, neznám věrohodnější kandidátku. Navzdory mesiášskému výrazu v očích a blízkosti k boží partě kolem Barbory Škrlové, to míval v hlavě srovnanější i Jakub Patočka.
Svým způsobem to chápu: všechny tuzemské zelené strany – a teď přesně nevím, kolik jich vlastně je, protože třeba billboardu s Olgou Zubovou mi přijde hloupé říkat politická strana – najednou zjistily, že zelená přefouknutá bublina z roku 2006 splaskla a že v podzimních předčasných volbách celý špatný vtip pravděpodobně skončí. Všichni zelení by měli být rádi: vrátí se, kam patří: do přírody.
Další články autora najdete v rubrice KOREKTNÍ NEKOREKTNOST
(Reflex online)
