Tak blízko, tak daleko

Tak blízko, tak daleko

Tak blízko, tak daleko

Takže i česká pravice, blížící se další volební porážce, má konečně svého Stanislava Grosse. Je jím poradce Václava Klause a zakladatel nové strany idejí Václava Klause, třiatřicetiletý ekonom Petr Mach. V sobotních LN spáchal sebevraždu, ještě než stačil stranu založit.


Vlastně jsem ke Grossovi nefér. Někdejší premiér měl jistý intelektuální deficit, o tom žádná. Nikdy se ale nestačil totálně znemožnit v jediném novinovém rozhovoru, jeho politický volný pád trval měsíce; ideovou prázdnotu aspoň maskoval politickou hantýrkou, jednoho strýce s igelitkou jiným.
Mach na to jde rychleji, zpříma. Během pouhých pěti! otázek a odpovědí stačí několikrát přiznat i popřít, že se nová strana bude jmenovat Libertas. Do dalších čtyř!! se mu pak vejde tohle: „To je otevřené. Evropské volby jsou daleko … Každý ví, že evropské volby jsou za dveřmi.“
O programu ani nemluvím. Umíte si představit, že by kdokoli, kdo nevolí komunisty nebo ČSSD, dal svůj hlas takovému nešťastníkovi?
Obávám se, že v případě Macha za dveřmi nestojí eurovolby. Stojí za nimi Klausův ješitný duch. Před devíti lety, kdy s ním spousta politiků, ekonomů i novinářů začala zásadně nesouhlasit, se obklopil lidmi utvrzujícími ho v jeho pošramocené genialitě, viz Petr Hájek s Ladislavem Jaklem. Jedním z nich byl i čtyřiadvacetiletý kluk jménem Mach píšící hezké mladické články, jaké v tomto věku píše většina z nás – jen ne o Klausovi. Tak se stal šéfem Centra pro ekonomiku a politiku. Nyní máme všichni sklidit plody.
Nemá smysl dělat si z Macha dál legraci, do lidí na zemi se nekope. Jeho troufalost založit politickou stranu bohužel jen demonstruje bídu české politiky. Jestli česká pravice něco opravdu nepotřebuje, je to Petr Mach.



ROZHOVOR TÝDNE: PETR MACH, s ředitelem CEP hovořila Renata Kalenská (Lidové noviny, 13. 12. 2008)