Těžko bychom v souvislosti s Paroubkem hledali lepší symboliku než americký truck brázdící naše silnice nějaký čas bez technického povolení. Přesně tak si totiž předseda ČSSD, malý velký muž, jehož do vedení strany i vlády před časem katapultovala náhoda, představuje vysokou politiku: kázat lidem spravedlnost, zákon a pořádek a sám po tom všem šlapat. Snad žádný z našich politiků – a že je z čeho vybírat – netrpí tak bezostyšným opovržením voliči jako on, spasitel slabých.
Pamatujete ještě na jeho slavnou finanční rozvahu, v níž si automaticky k platu přičetl i poslanecké náhrady, protože si po rozvodu zvykl na příliš pravicový život? Nebo jak ve své limuzíně v dvousetkilometrové rychlosti spal, takže o nějakém prohřešku nemůže být řeč? Anebo jak šofér jeho manželky Petry, jež s ním částečně objíždí volební kampaň, ani neví, že se křižovatka neprojíždí na červenou?
A teď i Oranžový expres, cesta změny a naděje. Až mně je Paroubka líto. Na co tenhle člověk sáhne, to nechtěně zpacká takovým způsobem, že byste mu za to snad i hodili hlas, aby to zůstalo jen v politice. Ani svatba se neobjede bez StB! Možná přišel čas, aby i sám Jiří Paroubek potřeboval na své působení v politice nějakou licenci. I on je nadměrný náklad, s nímž se musí velmi opatrně. Viděl bych to na vedení kantýny v Lidovém domě, práce nejbližší jeho skutečnému naturelu.
Aktuální reportáž ze spanilé jízdy ČSSD KDYŽ JSOU RŮŽE ZADARMO najdete v Reflexu č. 38 (na internetu od 25. 9.). Fotky z akce si můžete prohlédnout ZDE.
