Naši poslanci nikdy nezklamou, aspoň jde-li o privilegia. Když teď dopadl nesmyslný plošný zákaz parkování v Praze 1 i na ně, zareagovali jako poslanci: chtějí výjimku. Nejlépe ji zdůvodnil poslanec ODS Lubomír Suk: „Mělo by to zmizet, stojí tam auta, o kterých člověk nic neví.“
Jaká drzost! Zaparkujete před domem auto, a nic o tom neřeknete poslancům, svým voleným zástupcům. Jak že si to ODS říká, když mluví k lidem: liberální? Legrace je, že poslanci mají na Malé Straně v okolí sněmovny 140 parkovacích bezplatných míst - některá permanentně, jiná v době jednání. Ta jim ale nestačí. Jsou totiž několik metrů od sněmovny, před níž si zvykli jako lidé nad vlastními zákony parkovat. U mnohých tomu člověk i rozumí; při jejich fyzické konstituci může i pár kroků do kopce Nerudovkou znamenat infarkt. No a co?
Všechno špatné je ale pro něco dobré. Jak víme, nikdy se nic nestane, pokud politici znásilní svobody nás obyčejných lidí, například téměř plošným zákazem používání aut v Praze. Teď si takové znásilnění na vlastní kůži vyzkoušeli i politici-poslanci – a chtějí jednat. Možná by komunisticky bláznivé výstřelky svých kolegů z městských částí mohli jednoduše napravit tím, že plošné zákazy parkování postaví mimo zákon. Nikam jinam ani nepatří. Co to bylo za demokratickou zemi, kde lidé nemohli řídit auta: Albánie?
