Pacient Jakl

Pacient Jakl

Pacient Jakl

Prezidentův tajemník Ladislav Jakl – zlý pán s legračními vlasy, jehož většina zná z televizích komediálních vstupů – před časem slíbil, že po Klausově druhém zvolení už se s tím nebude tak párat. Těžko říct, co přesně myslel. V pondělních Událostech, komentářích se s tím ale rozhodně nepáral.


Samozřejmě že šlo o EU, bolavé místo Hradu, při vyslovení jejíhož jména brunátní prezidentovu ansámblu tvář, konkrétně o irské odmítnutí Lisabonské smlouvy. Václav Klaus totiž, snad ještě trochu pod narkózou po operaci, prohlásil, že proces ratifikace je nyní mrtvý. Snad by i byl – nebýt ovšem v EU, jež NE v referendech nepřipouští, zvlášť když ANO už řekla většina států.
O to ale nejde, nakonec lidé v referendech zpravidla volí o úplně něčem jiném, než o čem jsou, a EU už si relativně demokraticky poradila s více prohranými referendy. Jde o Jaklovu chorobně nenávistnou demagogii, jíž by do televize neměl pouštět ani Klausův Hrad, myšlenkově dost specifické místo. Možná do Jaklovy oblíbené hospody, kde vede pravidelné pivní semináře, ale určitě až po zavíračce.
Jakl obvinil z eurofanatismu, nedemokratičnosti a neznalosti české ústavy moderátorku, druhého hosta relace a zhruba každého, kdo slepě nepapouškuje Klausovy názory – když zrovna nějaké má. Což je přesně – fanatismus, nedemokratičnost a neznalost české ústavy. Ostatně něco podobného Jakl předváděl už během prezidentské volby, tehdy jen s menší hrůzou a panikou v očích než v pondělí na ČT. Možná by měl svého politického guru následovat se vším všudy, tedy i v nemocnici. Dva týdny lékařského dohledu ještě nikomu neuškodily.