Ti z televize

Ti z televize

Ti z televize

Ne, nesouhlasím s pražským radním ODS Milanem Richterem, jenž se kromě většiny pražských divadel rozhodl po boku Pavla Béma zničit i pražskou ODS. Mimo je ale i ředitelka Dejvického divadla Eva Měřičková, podle níž (Reflex č. 22) jsou divadelní herci hrající v televizních seriálech pro divadlo reklamou. Nejsou.


Snad nemá Měřičková doma televizi. Když jsem nedávno uviděl na fotkách slávy Vinohradského divadla i několik tváří známých z nejhorších seriálových zločinů, které na nás páchají televize, chtěl jsem vrátit vstupné a utéct. Tohle že jsou fakt oni? Ti, co vždy o svém vznešeném řemesle v televizi tak krásně vyprávějí?
Uf! Bláhově jsem se domníval, že tváře z Velmi křehkých vztahů, Ordinace v růžové zahradě či Ošklivky Katky patří severočeským nezaměstnaným, které na seriálové konkurzy poslaly tamní úřady práce. Kdyby mě za to nenapsali do titulků, zahrál bych milence Dany Morávkové taky. I když: možná ne. V půlce rafinované milostné serenády bych se nad sebou spíš rozbrečel.
Jistě: české televizní seriály jsou tak blbé, že by s jejich neexistujícími postavami nic nezmohl ani Sagvan Tofi v dobách, kdy ještě býval vcelku komorním hercem. Co taky chcete od scénářů psaných počítačovými programy a amatéry na e-mailu? Víc vtipů bylo i v Okresu na severu. Trochu však naše herce podezřívám, že jelikož si tristní úroveň seriálů sami moc dobře uvědomují, rezignovali na jakékoli hraní úplně. Nic proti tomu, dokud jim za to soukromé televize platí. Ale jako reklama na divadlo, jemuž – zvlášť nyní – rádi říkáme umění? To snad radši levné víno z divadelního baru.