Kdo, Čunek?

Kdo, Čunek?

Kdo, Čunek?

Je skvělé mít za premiéra velikána, myslím velkého muže. Jen někdo takový jako Mirek Topolánek umí vyřešit problém s někým takovým jako Jiří Čunek - čistě, bez vlastní poskvrny. Lidovců se zeptá, jestli svého předsedu chtějí ve vládě; a zeleným řekne, ať se domluví s lidovci.


Zkouším si představit, jak se premiér asi ptá lidovců: pošle Marka Dalíka někam ke Karlovu náměstí, jejich sídlu. Až bude kolem tamního obchodu s pečivem procházet Čunek, nenápadně se ho s hlavou za igelitkou s rohlíky zeptá, jestli chce Čunka do vlády. Stupidní? O tom žádná. Co ode mě ale čekáte po prezidentské volbě? Za úspěch budeme moct považovat, jestli se tito dva nakonec nezažalují za nabídku úplatku, případně vyhrožování slepou patronou.
Zajímavé je i velké dilema zelených, jejichž ministři naoko hrozí v případě Čunkova návratu odchodem z vlády. Umím si samozřejmě představit, že odejde Karel Schwarzenberg; všude mu bude líp než ve vládě. Co ale taková Kateřina Jacques? Vím, není ve vládě. Chová se ovšem, jako by byla - jen se nechce doopravdy namočit. Kdyby se ze zelených zase stala nevládní strana se šesti poslanci, musela by se nechat znovu zmlátit, aby kohokoli zajímala. Myslím, že zelení lidovcům řeknou, až se zeptají Topolánka.
Což nás vede zpět k největšímu muži naší politiky. Na jednom ze svých přátelských setkání s novináři rozdá čokoládky a oznámí, že si na vládě všiml, že tam zase sedí i Jiří Čunek. Ptal se na to zelených, ale ti nevěděli, zřejmě ho tedy doporučila KDU-ČSL. Takže všechny hloupé otázky směřovat na Karlovo náměstí.