Volíme prezidenta, takže bych měl psát o něm. Nakonec oba kandidáti řekli ve svých projevech k zákonodárcům dost inspirativního: Václav Klaus mluvil o vyprazdňování, Jan Švejnar slíbil hájit jakýkoli názor jakékoli vlády. Pak si ovšem vzal na Hradě slovo největší muž české politiky, premiér Mirek Topolánek. A vše bylo najednou tak jasné!
Premiér nezačal špatně: poukázal na to, že politici udělali z volby prezidenta tahanici o dveře veřejného WC, takže se na ně díváme trochu jako na WC. Pak ale jako by sám tyto dveře zabouchl, dosedl na mísu a začal hlasitě číst nápisy na zdech. Museli je napsat samí pubertální chlapci prosící otce o odpuštění, že do volby vůbec připustili druhého kandidáta, čímž mu způsobili nepříjemnosti. Slyšel jsem slova o trpaslících na špičkách, generálech po bitvě a géniích průměrnosti. Snad jsem slyšel i větu, že máme „prezidenta v nadstandardním provedení“, nejsem si ale jistý. Byla pronesena příliš vzrušeným hlasem blížícím se vyvrcholení. Navíc nevím, co se dělo za dveřmi. Poslední, co jsem slyšel, byla otázka: Je to dobré pro ČR?
Zlatá slova. Topolánka jistě nikdo nepodezírá z přílišné inteligence, takže podobně patolízalský projev je v jeho případě - jestli ho můžu trochu vykrást – zcela standardním provedením. Bohužel nejde jen o Topolánka. V případě Klause jde o chorobnou lásku či nenávist nejen ze strany ODS, ale i většiny politické scény. Kvůli jeho zvolení či nezvolení udělají politici cokoli – a teď myslím opravdu cokoli. Uvědomme si, že v parlamentu sedí i lidé jako Jiří Paroubek či David Rath.
Až do Topolánkova projevu mi bylo celkem jedno, jestli na Hradě usedne Klaus nebo Švejnar. Po českém prezidentovi chci v podstatě jediné: aby každé ráno otevřel dveře Hradu japonským a ruským turistům, a my mohli v klidu dojet do práce. Teď vím, že Klaus už by to být neměl. Všichni máme právo na pokojné vyprázdnění!
Související články:
Anketa: ZAJÍMAJÍ VÁS PREZIDENTSKÉ VOLBY? (Reflex online 8. 2. 2008)
