Dva dny, a vše je skoro naopak: Rada ČT šetří reportáž o Čunkových miliónech a sociálních dávkách. Server Aktuálně.cz šetří poslance KDU-ČSL, kteří Čunka vyzývají k odstoupení; i oni kdysi brali dávky. Aspoň že předseda KDU-ČSL stále trvá na svém: jde o řízené spiknutí.
Proč ne. ČT samozřejmě nezískala dokumenty náhodou, v politice se náhody nedějí. Někdo – tentokrát zřejmě ne PR oddělení KDU-ČSL – chtěl, abychom o vicepremiérovi-milionáři věděli, že i on ví, jak se žije na dávkách; v politické angličtině se tomu říká human-touch factor. Snad je ani nepobíral protiprávně. Souhlasit lze dokonce i s tím, že úniky z vyšetřování dávno nejsou zábavné, zvlášť pokud jde o politiky; nám voličům berou poslední iluzi o jejich příčetnosti. Někdo by je měl utnout, určitě ale ne BIS. I ta má plné ruce práce s vlastními úniky. To vše je ale v kauze Čunek-politik irelevantní.
Vsetínský exstarosta dodnes nepochopil, že jako člen vlády a senátor není primárně zodpovědný úternímu sekretariátu partaje. To bývalo před rokem 1989, zhruba v době, kdy začínal šetřit, jestli počítám správně. Je primárně zodpovědný voličům, především těm svým. Ti ho platí a ti mají právo vědět, kde se na jeho kontě vzalo tři a půl miliónu. Proto měl vše vysvětlit, jak ho o to v neděli několikrát žádal Václav Moravec, jehož nakonec přepadla intelektuální nevolnost.
Stejně tak mají voliči právo vědět, kde Čunek vzal další velké peníze, byť coby údržbář. Argument, že v jisté době ještě nebyl v politice, je jako říct silniční kontrole, že auto, v kterém jste překročili rychlost, jste ukradli, takže nemůžete za nepřesný tachometr. A zvlášť v zemi, jež prošla experimentem právního zhasnutí. Čunek je vůbec zajímavý člověk. Už rok se snaží vysvětlit, že není gauner. Už rok vypadá jako stále větší gauner. I proto měl odstoupit i ze senátorské funkce. Předsedou KDU-ČSL ať si probůh klidně zůstane - a navždy ji sprovodí ze světa volitelnosti.
Související články:
Jan Potůček: JANEČKU, ZASTAŇ SE! (5. 11. 2007)
Andrej Halada: SBOHEM, KLIDNÁ SÍLO… (2. 11. 2007)
Petr Holec: JÁ? URČITĚ NE! (31. 10. 2007)
