Zdá se, že vstupujeme do nové fáze demokracie – přímé demokracie starostů měst a obcí. Nejdřív se jich desítky spojily proti americkému radaru, který by jejich voličům rušil Novu. Nyní jich stovky brojí proti pražské olympiádě, jež jim má ukrojit státní peníze. V obou případech chtějí referendum.
Referendum ligy starostů proti radaru je jasný případ demagogie a populismu; mnohým lidem – zhruba polovině, jak ukázaly vloni v červnu volby - nepatří do ruky ani volební lístky s názvy politických stran, natož v případě radaru, o němž nic nevědí a ani vědět nechtějí. Olympiáda je něco jiného: nejde o strategické vojensko-politické rozhodnutí, Al-Ká’ida na Prahu určitě nezaútočí. Nebo aspoň ne v dohledné době; o pankrácké mrakodrapy se stále hádáme a bývalý hotel Forum je dost nízký cíl i pro Alláhovy fanatiky. Ještě by u toho vzali i bývalý Palác kultury a my bychom pak na CNN nevěděli, jestli brečet, nebo se radovat.
V případě olympiády se vlastně jen rozhodujeme, kolik na ni všichni doplatíme, jakkoli pražský primátor Pavel Bém mluví o několikamiliardovém zisku. A o tom hlasovat zvládneme. Vsadím se, že si Bém ještě ani nevynásobil všechny náklady dvěma, průměrnou výší předražení. A kde má úplatky pro lidi z MOV? Ti neberou půllitry se Švejkem, na rozdíl od politiků znají svou cenu. Jestli myslíme kandidaturu vážně, měl někdo dávno vyrazit do Švýcarska založit konta. Tentokrát jen proboha na lepší jména než Lájoš Bács!
Primátor starostům vzkazuje, že celostátní referendum o olympiádě je nesmysl. Možná kdyby po státu nechtěl, aby zaplatil třetinu ze 135 miliard korun nákladů, zatímco Praha dá jen 16 procent. Jestli tolik věří v miliardový zisk, může si kvůli olympiádě založit vlastní s. r. o. a vzít si běžný komerční úvěr. Politikům vždycky jen prospěje, když si vyzkouší, jaké to je neutrácet cizí peníze.
