Někdejší šéfredaktor MfD Pavel Šafr nesnášel slovo bulvární - snad proto, že vedl v podstatě bulvár. Preferoval proto anglický výraz „hot“ – jakýkoli jeho slovníkový význam měl na mysli. Jak vypadá opravdová „hot“ novinařina nyní v MfD předvedla Michaela Jílková v rozhovoru Z očí do očí s Jiřím Paroubkem.
Byl to souboj dvou titánů svého řemesla. Jílková, vyškolená nováckým Kotlem a na moment snad i věřící, že je novinářka, hrála od začátku na všechny nejhorší lidské pudy: peníze, nevěru, lhaní. Paroubek, vyškolený sám sebou, hrál na večerní preference, tudíž na to, mít tuhle morbiditu co nejrychleji za sebou. Nerad to říkám, ale Jílková je trochu moc i na Paroubka. Šéf ČSSD udělal správnou věc, když se zvedl a pohrozil, že odejde, jestli se Jílková bude dál nimrat v tom, kolik bude měsíčně platit na jezevčíka Andyho a z čeho zaplatí leasing. Vzápětí bohužel udělal velkou chybu, když uvěřil, že se s Jílkovou dá vést něco jako rozhovor, a zase si sedl; druhá půlka rozhovoru je stejně hnusná jako ta první. Možná měl do vinárny zavolat pro radu Petra Dimuna.
Samozřejmě že novináři mají právo zajímat se o příjmy a majetek našich volených zástupců, nakonec i my si je platíme. Když například začnou nosit milióny v igelitce, je nejvyšší čas podívat se na jejich příbuzné. Ani tak profesně nechutné ženě, jako je Jílková, ale není zatraceně nic do toho, kolik bude měsíčně dostávat Andy - metaforicky řečeno! Bohatě stačí, že víme, že expremiér chodí na manikúru a pedikúru.
