„Jestli není chyba v nás – nechceme náhodou od televize něco, co nám nikdy nemůže splnit? Vždyť je to přece lidová zábava a nenáročný oddech, tak proč po ní chtít sofistikovanou tvorbu,“ ptá se v LN Jana Machalická režiséra Víta Olmera, jenž tvorbu ČT v podstatě označil za skandál.
Velmi sofistikovaná otázka. Zvlášť od někoho, kdo v LN zkouší být intelektuálně sofistikovaný. Odpověď je prostá: nechceme od televize nic, co nám nemůže nikdy splnit. V případě ČT už i proto, že každý majitel televizoru musí ze zákona její tvorbu platit, takže má mít právo vidět i něco sofistikovanějšího než Všechnopárty – a teď nemyslím Čétéčko. Stačí se podívat na BBC (stejně jako ČT veřejnoprávní) nebo americké komerční televize, oblíbený hromosvod našich intelektuálů, kteří znají jen Dallas: za Británii Kancl, Červený trpaslík či Black Books; za USA Přátelé, Deadwood, The Sopranos. Možná nejsem intelektuálně dostatečně sofistikovaný, ale kdyby v ČT vzniklo aspoň jednou něco podobného, udám souseda, že neplatí poplatky.
Možná ČT sází právě na lidi jako Machalická, kteří od televize chtějí jen lidovou zábavu, což u nás znamená teror Vladimíra Hrona, případně nedělní detektivku s Janou Švandovou. Kromě zahraničních filmů na „dvojce“ ČT poslední dobou vsadila na podivný model: ČT 1 kopíruje Novu a Primu, jen trochu brzdí přímočarou stupiditu, snad kvůli vlastnímu klidu; převážná část ČT 2 ujela někam do duchovního limbu objímaní stromů a potůčků. Takže jen doufejme, že Olmer nad ČT vyhraje soud a precedent do budoucna bude, že se za své peníze nemusíme nechat terorizovat. Ani v Česku.
