Podle německého poslance a předsedy Ústavního výboru Evropského parlamentu Jo Leinena, kvůli kterému posílá Ladislav Jakl panické sms, náš čekají velké výzvy, proto bychom měli přestat poslouchat hradní kliku Václava Klause a rychle schválit evropskou ústavu. Ta totiž odpovídá na velké výzvy v duchu Bruselu: velkým počtem stran, které nikdo kromě překladatelů nečetl.
„EU je svými úspěchy obdivována všude na světě,“ píše Leinen v LN. „V Jižní Americe, v Africe a Asii se pokoušejí napodobit model EU.“ Navíc podle něj ústavu schválilo osmnáct členských zemí, tedy většina členů i občanů. A ve Francii a Nizozemí, kde lidé řekli NE (ať už hlasovali o čemkoli), prý politici mluví o tom, že NE může i v demokracii později znamenat ANO, pokud se správně formuluje otázka – nebo pokud se neformuluje vůbec. I proto bychom měli ústavu schválit, jinak se prý octneme v izolaci. Když Leinen mluví o obdivu EU, zřejmě myslí prezidentské dekrety Huga Cháveze, africké diktátory nebo čínský model. Tam se nikdo neptá ani na vaše ANO.
Jako správný socialistický nadšenec považuje Leinen občany za hlupáky. Argumentuje tím, že nám ústava pomůže společně čelit terorismu, podílet se víc na vládě (volbou Evropské komise parlamentem) a řešit migraci. Jenže na to nepotřebujeme třísetstránkovou ústavu s preambulí o vlastní vznešenosti. A není o tom ani Leinenův spor s extrémními europesimisty jako Klaus. Ten se vede o delegování více národních pravomocí na EU, např. funkcí unijního ministra zahraničí, změnou hlasování ve prospěch větších zemí či zrušením veta členů v některých oblastech. Leinen je bohužel důkazem toho, jak si část našich reprezentantů v Bruselu představuje novou formu demokracie. Mluvme s lidmi o jednom, (ne)nechme je hlasovat o druhém.
