Takže: předseda ODS Mirek Topolánek, jemuž jsme si zvykli říkat premiér, protože se jím pokouší sedm měsíců stát, vyměnil úhlavního nepřítele, ČSSD, za ODS. Snad proto mu dal prezident flašku slivovice, aby se probral. A poslanci, kteří od léta nepracují? Nový rok začnou se základním platem 61 500 korun. Tak špatný vtip by nedal dohromady ani Miroslav Donutil. Ani na Silvestra.
Nebudu se zabývat nošením švestek na Hrad a zpět, stalo se národním folklórem. Jen doufejme, že ho EU nebude chtít zdanit. Mnohem horší kocovinu mi způsobuje fakt, že si dvě stě politiků (plus senátoři) znovu zvýšilo plat (podle trojnásobku průměrné mzdy) za to, že si od voleb soustavně znemožňují pracovat, neboť se odmítají domluvit na vládě. Představte si, že byste v rámci demokracie, kde máme všichni více či méně stejná práva, zdemolovali své pracoviště a poté přišli za zaměstnavatelem, aby vám přidal, protože v tom svinčíku odmítáte pracovat. Skončili byste ve vězení s exekucí majetku jako náhradou škody. Což samozřejmě není zcela přesné přirovnání. My, jako jejich zaměstnavatelé, nemůžeme své volené zástupce ani vyrazit. A plat si zvýší sami.
A stejně tak tzv. zvláštní náhrady, jejichž smyslu rozumí i sami poslanci jen tehdy, když jim dorazí na konto. Nejvíc, až přes 43 000 korun měsíčně, si na náhradách za dojíždění za prací, kterou nevykonávají, vydělají poslanci ze severovýchodního cípu země. Jen matně si představuju jejich pražský pracovní den v době vládní krize: ráno zapnou televizi, aby zjistili, jestli nemáme vládu. Poté oběd s asistentkou, nejlépe mladší a blonďatou. Popolední spánek, nejlépe s asistentkou. Pak cesta do sněmovny kvůli televizním reportérům, kteří zde vyrábějí hlavní večerní zprávy. Večer doma sledování hlavních večerních zpráv; důležité vědět, co jste řekli, abyste věděli, co máte druhý den dementovat. Poté znovu spánek. To vše za 105 000 korun.
