V zajetí blufu

Žijeme v éře výzkumů veřejného mínění, jak ví třeba Jiří Paroubek, který kvůli procentnímu bodu popularity popře i sám sebe. Nebo přesněji ve světě manipulace výzkumů veřejného mínění. A zdaleka nejen v politice. Například podle titulní strany čtvrtečních HN je naší druhou (hned po Škodě) nejváženější značkou Kofola! Ještě že to není Tunel.


„Díky skvělým kampaním v Česku Kofolu všichni znají,“ okomentoval výsledek Ondřej Obluk z agentury Mather, jež průzkum provedla. Nevím, jestli vypil víc kofoly on nebo redaktor HN, takže teď trpí intelektuálním zkratem. Případ limonády však ukazuje, jak fiktivní je svět průzkumů i jejich mediální interpretace. Fakt, že si lidé kvůli masivní reklamě na omezenou dobu zapamatují jméno limonády, nic neříká o váženosti značky. Mít něco v povědomí a vážit si něčeho jsou dvě zcela odlišné věci, přestože je průzkumy i média mixují dohromady. Podle stejné logiky si většina z nás váží i vlády, především proto, že neexistuje. Jestli bude někdy i existovat, všichni na ni radši rychle zapomeneme.
Podobně je to i s údajně (podle průzkumů) nejdůvěryhodnější političkou Vlastou Parkanovou. I nejdůvěryhodnější politička by měla udělat něco důvěryhodného – třeba moc nelhat. Pamatujete si ale jedinou důvěryhodnou věc, kterou Parkanová v poslední době udělala? Zkusím být v případě KDU-ČSL na mžik objektivní a vzpomenout si. Je to opravdu ta žena, co doprovází Jana Kasala na jednání o vládě a vždy mlčí? Pak by to spíš než důvěryhodnost mohla být popularita, tentokrát za mlčení. Ani to není to samé. Před časem například býval nejpopulárnějším politikem Vítězslav Jandák. Možná právě za své vysoce nedůvěryhodné vystupování. Třeba se brzy z televize vážně dozvíme, že podle posledního průzkumu je nejváženějším falešným sobem je Petr Čtvrtníček.