Kníže Karel Schwarzenberg dostal v LN nápad: abychom u nás dostali do vysoké politiky mladé lidi, protože na garnituru polistopadových dinosaurů už se nedá dívat, měli by ministři brát dvojnásobný plat, skoro desetinásobek průměrné mzdy občanů, jimž mají sloužit. Jen tak prý bude služba atraktivní. O tom žádná. Třeba Pavel Němec, mladý exministr spravedlnosti, dokázal za měsíc dvojnásobek svého platu jen provolat.
A nejen to. Jak vyplývá z kontroly jeho činnosti, tekla na ministerstvu z kohoutků whisky, voněly kytky a někdo rád zapomínal na účtenky. Sakra! Jen doufám, že čísla, která Němec vytáčel z jednoho ze svých pěti mobilů, na němž za měsíc natočil i 130 tisíc korun, nezačínala trojčíslím 900 a na druhém konci neseděl katarský princ v blond paruce. Jeho předchůdce, mnohem starší Karel Čermák, míval telefonní účet 5000 korun. A víte co na to Němec, někdejší předseda strany, jež chtěla politiku taky dělat jinak, řekl? Jak si nějaký úředník může dovolit strkat nos do toho, kolik ministr provolá.
Tolik za mládí, jestli tak lze říkat třicátníkovi, který by neměl být zatížen normalizačními manýry. Nikdo pod třicet by ale neměl na žádném ministerstvu sedět výš než v prvním patře. V roce 1989 někteří věřili, že bude potřeba přinejmenším jedna další generace, než se vzduch nejen v politice trochu vyčistí. Tehdy se pilo hodně levného vína, takže se věřilo pravdě, lásce a politické očistě. Jak víme nyní i my, korumpuje politika vždy a všude, bez rozdílu věku. Rozdíl mezi starším ministrem, třeba takovým Milanem Urbanem, a mladým ministrem, třeba takovým Pavlem Němcem, je jediný: zatímco první utrácí za levnou desítku, druhý nakupuje pětiletou whisky. Buďme rádi, že oba brali jen tolik, kolik brali.
