Nenávidím se za to, ale musím přiznat: vítězem nedělních Otázek Václava Moravce, jestli lze v současné totální destrukci bez pravidel o něčem takovém hovořit, byl Jiří Paroubek. Poražený z voleb se v televizním studiu samolibě rozvaloval jako vítěz zápasu sumo, který během pár vteřin vypupkuje svého soupeře i moderátora mimo jakýkoli prostor. A co vítěz voleb, Mirek Topolánek?
Se svou fixní ideou trojkoalice, jež byla mrtvá, ještě než ji dal dohromady, působil jako zoufalec, který začne před duelem číst Rychlé šípy.
Topolánkův věčný brek, že ČSSD nepřišla během dvou měsíců s žádným konstruktivním návrhem, který by mu umožnil vládnout, je jako brečet při fotbale, že vám brankář skáče do střel. Neporadili snad předsedovi ODS, že vítěz bývá vítězem mimo jiné i proto, aby diktoval podmínky on, ne poražený? Jen naivní hlupák, věřící v politice v morálku a etiku, se zasekne na nereálném projektu a čeká, až si poražený vylíže rány a začne znovu bojovat. Před měsícem a půl proti sobě měl Paroubka, který sice stále bojoval, ale věděl, že prohrál. A věděla to stále i většina občanů. Dnes má proti sobě Paroubka, jehož nechal v praxi vyzkoušet, že je v podstatě vítěz. A většině občanů už je to jedno, odjeli na dovolenou. Možná si dokonce myslí, že ve Strakovce sedí Topolánek, když je nyní tak často v televizi.
Předseda ODS odmítá politiku jako mocenské rozdělení místo plnění programu, proto odmítá ať už opoziční, nebo koaliční spolupráci s ČSSD. Má jistě pravdu, že podobné rozdělení vždy vede ke korupci moci. K úplně stejné korupci moci ale vždy vede i jakékoli jiné rozdělení, zvlášť pokud jde o jeho oblíbené lidovce. Tahle podivná strana totiž sedí v různých vládách tak dlouho, že by bylo na čase podívat se jejím špičkám pod peřinu a poslat je zpátky na Moravu. Nebo spíš radši ne. Každopádně Topolánek by měl konečně jednat jako pragmatický vítěz a přestat v televizi rozdávat své ÚPP, úplně prázdné papíry.
