nahoru

Úterý, 6. 6. 2006

Petr Holec 6. června 2006 • 05:35

Ležím doma a cítím velkou prázdnotu, marnost a zlost. A taky chuť tuzemáku v puse, když už jsme u vnitřních pocitů. Ani se nemůžu dívat na televizi, brečel bych. Dvanáct let v politice, dvanáct let obětování, dvanáct let nonstop práce pro lidi – a najednou nic. Osm let do důchodu a ti pitomci mě klidně nezvolí! Co budu teď dělat? A to jsem do kampaně dal všechno, co jsem uměl nebo měl. Všechny triky, všechnu špínu, všechny lži. S JJ jsme na to dokonce šli vědecky, analyticky. Vzpomínáte třeba na ty bagry u mého billboardu, co předstíraly stavbu obchvatu a v den voleb skončily práci? To jsme ukradli v Rumunsku. OK, peníze na kampaň samozřejmě nebyly moje, nejsem cvok. Ale i tak. Objel jsem všechny díry, co je jich tahle šílená země plná, a rozdal lidem stovky propisek, otvíráků na lahváče a čepic se svou fotkou a sloganem nad kšiltem. Zodpověděl jsem tisíce jejich stupidních otázek, které se vůbec netýkaly voleb. Vždycky jsem jim podal ruku, i když jsem cítil hygienický deficit. Šel jsem do rádia a televize a nechal se obviňovat. Když jsem dával, brali. Když měli dát oni, vysrali se na mě. Omluvte to peprnější slovo, ale pořád jsem plný emocí. Dokonce chápu i zpocenýho tlusťocha Rocca, že mu to v sobotu ujelo na plnou hubu s těma agentama a žoldákama. Umět prohrát volby chce pořádný koule. Což mě vede k tomu, že si s JJ ještě uděláme v mém poslaneckém bytě rozlučkový mejdan, asi ho totiž budu muset vyklidit. Doufám, že se se mnou do tý doby nerozejde, čubka je na to dost velká. A ze svých peněz si ji samozřejmě platit nebudu. Politika je povrchní svinstvo, v kterém neplatí žádný charakter! Teď už to můžu říct. Dokonce i starosta teď dělá, že mě nezná. Možná ale zapomněl, že jsem nezapomněl já, haha…. Budu končit, musím přemýšlet. Dost dlouho jsem to nedělal.

Ležím doma a cítím velkou prázdnotu, marnost a zlost. A taky chuť tuzemáku v puse, když už jsme u vnitřních pocitů. Ani se nemůžu dívat na televizi, brečel bych. Dvanáct let v politice, dvanáct let obětování, dvanáct let nonstop práce pro lidi – a najednou nic. Osm let do důchodu a ti pitomci mě klidně nezvolí! Co budu teď dělat? A to jsem do kampaně dal všechno, co jsem uměl nebo měl. Všechny triky, všechnu špínu, všechny lži. S JJ jsme na to dokonce šli vědecky, analyticky. Vzpomínáte třeba na ty bagry u mého billboardu, co předstíraly stavbu obchvatu a v den voleb skončily práci? To jsme ukradli v Rumunsku.
OK, peníze na kampaň samozřejmě nebyly moje, nejsem cvok. Ale i tak. Objel jsem všechny díry, co je jich tahle šílená země plná, a rozdal lidem stovky propisek, otvíráků na lahváče a čepic se svou fotkou a sloganem nad kšiltem. Zodpověděl jsem tisíce jejich stupidních otázek, které se vůbec netýkaly voleb. Vždycky jsem jim podal ruku, i když jsem cítil hygienický deficit. Šel jsem do rádia a televize a nechal se obviňovat. Když jsem dával, brali. Když měli dát oni, vysrali se na mě. Omluvte to peprnější slovo, ale pořád jsem plný emocí. Dokonce chápu i zpocenýho tlusťocha Rocca, že mu to v sobotu ujelo na plnou hubu s těma agentama a žoldákama. Umět prohrát volby chce pořádný koule. Což mě vede k tomu, že si s JJ ještě uděláme v mém poslaneckém bytě rozlučkový mejdan, asi ho totiž budu muset vyklidit. Doufám, že se se mnou do tý doby nerozejde, čubka je na to dost velká. A ze svých peněz si ji samozřejmě platit nebudu.
Politika je povrchní svinstvo, v kterém neplatí žádný charakter! Teď už to můžu říct. Dokonce i starosta teď dělá, že mě nezná. Možná ale zapomněl, že jsem nezapomněl já, haha….
Budu končit, musím přemýšlet. Dost dlouho jsem to nedělal.