nahoru

Úterý, 23. 5. 2006

Petr Holec 23. května 2006 • 12:16

Zase jsem se kvůli volbám nedostal několik dnů ani k deníku! Už aby to bylo za mnou, začínám být trochu paranoidní. Možná jsme mohli dát do ústavy trochu delší volební období, kdo na to má mít pořád žaludek? Jezdím z vesnice do vesnice a začíná se mi zdát, jako by mi lidi nevěřili nebo co. Když k nim mluvím, civí na mě a snad ani neposlouchají, co říkám. A když domluvím, přijdou ke mně dvě babky a zeptají se mě například, jak to bude s těma rohlíkama. Ptám se co jako? Jestli budou fakt dražší, jak to říkali na Nově. Tak jim říkám, že na Nově taky říkali, že dneska bude svítit sluníčko, a přitom celý den chčije. To jsem samozřejmě neřekl, jen jsem si teď potřeboval trochu ulevit. Už jsem se pár dní pořádně ani neztřískal. Řekl jsem jim, že jestli mě zvolí, žádný experiment s rohlíky nepřipustím. Rohlíky jsou něco jako naše rodinné stříbro, taky na našem stole nikdy nechybí. JJ mi pak ve dvanáctsettrojce řekla, že s těma rohlíkama by to neřekla líp ani ona. Ehm. Není jednoduchý pracovat s takovým materiálem, chce to zkušenosti. Některý lidi snad nejde naučit ani demokracii. Vždycky mám sto chutí nedat jim nakonec ten párek s pivem, aby se konečně naučili, že volby nejsou nějaká bezplatná žranice. Taky jsme s JJ uvažovali, jestli bych si neměl nechat dát facku jako Rath, ale nakonec jsme to zavrhli. Podle bleskových průzkumů totiž vychází, že ji víc než polovina lidí schvaluje. A nerad bych, aby se někdo vyptával, proč mi jí vlastně někdo vlepil.

Zase jsem se kvůli volbám nedostal několik dnů ani k deníku! Už aby to bylo za mnou, začínám být trochu paranoidní. Možná jsme mohli dát do ústavy trochu delší volební období, kdo na to má mít pořád žaludek? Jezdím z vesnice do vesnice a začíná se mi zdát, jako by mi lidi nevěřili nebo co. Když k nim mluvím, civí na mě a snad ani neposlouchají, co říkám. A když domluvím, přijdou ke mně dvě babky a zeptají se mě například, jak to bude s těma rohlíkama. Ptám se co jako? Jestli budou fakt dražší, jak to říkali na Nově. Tak jim říkám, že na Nově taky říkali, že dneska bude svítit sluníčko, a přitom celý den chčije. To jsem samozřejmě neřekl, jen jsem si teď potřeboval trochu ulevit. Už jsem se pár dní pořádně ani neztřískal. Řekl jsem jim, že jestli mě zvolí, žádný experiment s rohlíky nepřipustím. Rohlíky jsou něco jako naše rodinné stříbro, taky na našem stole nikdy nechybí. JJ mi pak ve dvanáctsettrojce řekla, že s těma rohlíkama by to neřekla líp ani ona. Ehm. Není jednoduchý pracovat s takovým materiálem, chce to zkušenosti. Některý lidi snad nejde naučit ani demokracii. Vždycky mám sto chutí nedat jim nakonec ten párek s pivem, aby se konečně naučili, že volby nejsou nějaká bezplatná žranice.
Taky jsme s JJ uvažovali, jestli bych si neměl nechat dát facku jako Rath, ale nakonec jsme to zavrhli. Podle bleskových průzkumů totiž vychází, že ji víc než polovina lidí schvaluje. A nerad bych, aby se někdo vyptával, proč mi jí vlastně někdo vlepil.