nahoru

Čtvrtek, 18. 5. 2006

Petr Holec 18. května 2006 • 12:26

Ležím ve svém poslaneckém bytě, náladu pod psa. Dokonce nemám náladu ani na JJ, což je po víkendu se starou překvapení i pro mě. Možná jste mě včera večer viděli v televizi v předvolební debatě, možná ne. Byl bych mnohem radši, kdyby ne. Upřímně: byl to průser. Přitom jsem šel do studia pozitivně naladěný, všechno se mi dařilo podle předvolebního programu, dokonce i preference. I slavnostní hrábnutí stavby obchvatu u mě doma byl velký úspěch, starosta leží doma s kocovinou ještě teď. (Říkal jsem mu, ať toho levnýho sladkýho šampaňskýho nekupuje tolik, ale nedal si říct!) A lidi? Ti byli úplně nejšťastnější. Aspoň na chvíli jsme jim dali víru, že bude obchvat, takže se ztřískali jako starosta. Že jsou peníze jen na úsek k mému volebnímu billboardu, nepovažuju za signifikantní problém. Jestli mě zvolí, seženu před dalšími volbami peníze na další kus. Nakonec nikdy nejde všechno hned, ne? Jenže debatu v televizi samozřejmě řídil upocený hnidopich, kterýmu musel někdo něco prásknout. Místo aby se mě zeptal na můj program a nechal mě ho přečíst, vypálil na mě, jestli není stavba pár metrů obchvatu pár dnů před volbami stavěním Potěmkinovy vesnice, zvlášť když nejsou peníze na víc. Málem jsem vstal a udělal něco hodně politicky nekorektního! Ten idiot ani neví, že mě peníze na těch pár metrů asfaltu stály víc, než on vydělá za rok! OK, ovládl jsem se. Nastavil jsem vlídnější tvář. Proč ale musejí novináři vždycky všechno posrat? Jestli to viděli lidi u nás v obci, jako že mi starosta hned referoval, že jo, můžou začít pochybovat, že mi jde o to samé co jim.

Ležím ve svém poslaneckém bytě, náladu pod psa. Dokonce nemám náladu ani na JJ, což je po víkendu se starou překvapení i pro mě. Možná jste mě včera večer viděli v televizi v předvolební debatě, možná ne. Byl bych mnohem radši, kdyby ne. Upřímně: byl to průser.
Přitom jsem šel do studia pozitivně naladěný, všechno se mi dařilo podle předvolebního programu, dokonce i preference. I slavnostní hrábnutí stavby obchvatu u mě doma byl velký úspěch, starosta leží doma s kocovinou ještě teď. (Říkal jsem mu, ať toho levnýho sladkýho šampaňskýho nekupuje tolik, ale nedal si říct!) A lidi? Ti byli úplně nejšťastnější. Aspoň na chvíli jsme jim dali víru, že bude obchvat, takže se ztřískali jako starosta. Že jsou peníze jen na úsek k mému volebnímu billboardu, nepovažuju za signifikantní problém. Jestli mě zvolí, seženu před dalšími volbami peníze na další kus. Nakonec nikdy nejde všechno hned, ne?
Jenže debatu v televizi samozřejmě řídil upocený hnidopich, kterýmu musel někdo něco prásknout. Místo aby se mě zeptal na můj program a nechal mě ho přečíst, vypálil na mě, jestli není stavba pár metrů obchvatu pár dnů před volbami stavěním Potěmkinovy vesnice, zvlášť když nejsou peníze na víc. Málem jsem vstal a udělal něco hodně politicky nekorektního! Ten idiot ani neví, že mě peníze na těch pár metrů asfaltu stály víc, než on vydělá za rok! OK, ovládl jsem se. Nastavil jsem vlídnější tvář. Proč ale musejí novináři vždycky všechno posrat? Jestli to viděli lidi u nás v obci, jako že mi starosta hned referoval, že jo, můžou začít pochybovat, že mi jde o to samé co jim.