Co všechno neudělá nezvolený premiér pro to, aby se stal i zvoleným premiérem! Třeba Jiří Paroubek: po několika prohraných (možná dostal méně SMS jen proto, že se na obrazovce jen víc leskl) televizních duelech s Mirkem Topolánkem posílá krátce před volbami za předsedou ODS jako výzvu k dalším televizním duelům kočár s koňmi a bambitkami. Že to smrdí nikoli jako férový souboj, ale velký shit? chce se člověku zeptat s Topolánkem. O tom žádná!
Co všechno neudělá nezvolený premiér pro to, aby se stal i zvoleným premiérem! Třeba Jiří Paroubek: po několika prohraných (možná dostal méně SMS jen proto, že se na obrazovce jen víc leskl) televizních duelech s Mirkem Topolánkem posílá krátce před volbami za předsedou ODS jako výzvu k dalším televizním duelům kočár s koňmi a bambitkami. Že to smrdí nikoli jako férový souboj, ale velký shit? chce se člověku zeptat s Topolánkem. O tom žádná! Jeden koňský dokonce stále leží před sekretariátem ODS a nikdo neví, kdo ho uklidí. Záhadou pouze je, proč Topolánek, inteligentnější z obou dvou, na podobnou stupiditu vůbec přistupuje a znovu chce do televize s Paroubkem jít.
Jistě. Předvolební televizní debaty obecně nebývají chytrou podívanou, pokud jste ještě nerezignovali na zbytky rozumu: esence demagogie spojená s osobitými mimickými prvky, viz třeba Ivan Langer s Cyrilem Svobodou. O tom, jak v praxi provést předvolební sliby, se v nich samozřejmě nikdy nic nedozvíme. O jejich neproveditelnosti se vždy dozvíme až po volbách, když se podíváme do peněženky a vidíme velký - shit. Obecně se politici chodí do televize ztrapňovat, protože ti, kteří se na politice a médiích pasou – viz třeba já – říkají, že se mnozí voliči podle televizních debat rozhodují, který z kandidátů je lepším lídrem, jestli máme někoho podobně nebezpečného v premiérském křesle chtít. Podle téhle logiky by tam tedy měl jít i Topolánek.
Ne však s Paroubkem. Ani on, ani nikdo jiný. Náš nečekaný premiér totiž vnesl nejen do televizních debat mnohem víc než jen osobité mimické prvky. V podstatě z nich udělal psí výběh, v němž se lídrem stává ten, který nepřestane během šedesáti minut byť jen na vteřinu vztekle štěkat. Proč ne. Pak je ale nejen pro Topolánka taktičtější nechat premiéra, aby v televizi konečně uštěkal sám sebe a dal pokoj. V zájmu nás všech, kdo si občas v neděli v poledne sedneme na dálkový ovladač a nechtěně pustíme televizi.
