nahoru

Středa, 22. 3. 2006

Petr Holec 22. března 2006 • 11:34

Začínám mít trochu deprese, možná jsem měl ještě zůstat na dovolené. Začínám se bát: co když mě ti debilové nezvolí? Důvodů by pro to měli celkem dost, nemůžou přece být každý čtyři roky tak blbí, haha….. DOST! Musím si věřit! Ostatní přece nejsou o nic lepší, a taky je vždycky zvolí. Taky jsem dneska ráno viděl svý fotky na volební billboardy. Uhh! Kdybych byl obyčejný volič, což už naštěstí deset let nejsem, dal bych svůj hlas radši našemu výčepákovi. Jemu se dá aspoň věřit, že vás vždycky okrade. Mně ani to NE! Vypadám nějak divně, jako bych měl něco s očima, nebo co. Zdá se mi, že na těch fotkách koukám nějak šejdrem, nakřivo. Jako bych říkal: zvolte mě - a já s váma vyjebu. Což je i prav…. A to jsme to s fotografem a vizážistkou štelovali celej den. Pořád mi říkali: a teď zapomeňte, že jste politik, a tvařte se aspoň na moment normálně…. Cvak. Ještě že to se mnou kontrolovala JJ. Řekla, že je ze mě na fotkách cítit určitá krize charakteru, takže mě trochu upravíme ve studiu. Potlačíme mé opravdové JÁ a zdůrazníme mé volební JÁ. Wow! Vůbec jsem nevěděl, co se dá v počítači s lidma udělat! Nejenže mi vybělili zuby, který mi v úsměvu trochu koukaly, i když jsem se snažil smát jen tvářema, jak mi radili. Vybrali mi i lepší pár očí. Důvěryhodnějších a kontaktnějších, jak řekla JJ. Nesou prý jednoznačný politický i osobnostní mesidž, navíc nemají nic společnýho s mojí minulostí. Nakonec jsem ze sebe měl celkem dobrý pocit. Když jsem se na toho chlápka v počítači podíval, říkal jsem si: tomu bych dal i…. Jeli jsme s JJ přímo do mého poslaneckého bytu.

Začínám mít trochu deprese, možná jsem měl ještě zůstat na dovolené. Začínám se bát: co když mě ti debilové nezvolí? Důvodů by pro to měli celkem dost, nemůžou přece být každý čtyři roky tak blbí, haha….. DOST! Musím si věřit! Ostatní přece nejsou o nic lepší, a taky je vždycky zvolí.
Taky jsem dneska ráno viděl svý fotky na volební billboardy. Uhh! Kdybych byl obyčejný volič, což už naštěstí deset let nejsem, dal bych svůj hlas radši našemu výčepákovi. Jemu se dá aspoň věřit, že vás vždycky okrade. Mně ani to NE! Vypadám nějak divně, jako bych měl něco s očima, nebo co. Zdá se mi, že na těch fotkách koukám nějak šejdrem, nakřivo. Jako bych říkal: zvolte mě - a já s váma vyjebu. Což je i prav…. A to jsme to s fotografem a vizážistkou štelovali celej den. Pořád mi říkali: a teď zapomeňte, že jste politik, a tvařte se aspoň na moment normálně…. Cvak. Ještě že to se mnou kontrolovala JJ. Řekla, že je ze mě na fotkách cítit určitá krize charakteru, takže mě trochu upravíme ve studiu. Potlačíme mé opravdové JÁ a zdůrazníme mé volební JÁ. Wow! Vůbec jsem nevěděl, co se dá v počítači s lidma udělat! Nejenže mi vybělili zuby, který mi v úsměvu trochu koukaly, i když jsem se snažil smát jen tvářema, jak mi radili. Vybrali mi i lepší pár očí. Důvěryhodnějších a kontaktnějších, jak řekla JJ. Nesou prý jednoznačný politický i osobnostní mesidž, navíc nemají nic společnýho s mojí minulostí.
Nakonec jsem ze sebe měl celkem dobrý pocit. Když jsem se na toho chlápka v počítači podíval, říkal jsem si: tomu bych dal i…. Jeli jsme s JJ přímo do mého poslaneckého bytu.