Pátek, 3. 2. 2006

Příšerný počasí!!! Už jsem to v Praze nemohl vydržet, tak jsem ve čtvrtek sedl na odpolední letadlo a letěl domů. Musím říct, že na palubě poslední dobou nějak upadá servis. Za padesát minut vám přinesou jediný ošizený sendvič a malý pivo!!! A když si po práci chcete trochu zažertovat s letuškou, hned na vás blbka vytáhne pohlavní studie a hrozí Štrasburkem. Hned v pondělí – možná v úterý - si ve sněmovně zjistím, jestli se v tom nedá něco udělat. Třeba že by poslanci a senátoři (nebo jen poslanci, když občané stejně považují senát za zbytečný) měli zvláštní menu a letušky: do hodiny letu aspoň jedno teplé jídlo a volné pití. Konkurs na letušky bysme si mohli udělat ve sněmovně sami, holek je plná Annonce. Myslím, že by to líp reflektovalo naše výlučné postavení ve společnosti. Určitě pro to najdu podporu napříč politickým spektrem, jak říkáme. Zákon bysme mohli přibalit třeba k hlasování o pravidlech bezpečnosti práce, aby se v něm nikdo zbytečně moc nevrtal a jako vždycky z toho zase nevylezl úplný paskvil. Možná bysme pak nemuseli lítat vůbec nikam. Doma jsem hned skočil za starostou, abych mu předvedl svůj nový volební slogan: STARÉ JISTOTY, NOVÉ PERSPEKTIVY. Připadá mi geniální. Každý si v něm najde, co chce. A přesně o tom si myslím politika má být – jako dřív. Všechno pro všechny lidi bez rozdílu. Jasná a jednoduchá volba, nad kterou si nemusíte dlouho lámat hlavu. Jako kladívko na hřebíček: hned vás to uhodí. Myslím, že právě kvůli tomu zmatku se spoustou politických stran lidi nechodí k volbám! Moc nejistoty. Starostova reakce mě trochu zklamala. Koukal na mě jak idiot. Ale myslím, že mi spíš jen záviděl. Do posledních voleb totiž šel s heslem JISTOTY A PERSPEKTIVY, což zní nudně a neurčitě. Necháváte voliče tápat: jaký jistoty a jaký perspektivy? Já nenechávám nikoho na pochybách. Ke své staré práci přidávám ještě novou. A když se podíváte, co všechno mám za sebou -- A pak tu samozřejmě je ta nepříjemnost s obecními pozemky, co jsme se starostou vyfoukli těm cucákům. V sobotu přijedou, abysme to zprovodili ze světa. Mám plán!

Příšerný počasí!!! Už jsem to v Praze nemohl vydržet, tak jsem ve čtvrtek sedl na odpolední letadlo a letěl domů. Musím říct, že na palubě poslední dobou nějak upadá servis. Za padesát minut vám přinesou jediný ošizený sendvič a malý pivo!!! A když si po práci chcete trochu zažertovat s letuškou, hned na vás blbka vytáhne pohlavní studie a hrozí Štrasburkem. Hned v pondělí – možná v úterý - si ve sněmovně zjistím, jestli se v tom nedá něco udělat. Třeba že by poslanci a senátoři (nebo jen poslanci, když občané stejně považují senát za zbytečný) měli zvláštní menu a letušky: do hodiny letu aspoň jedno teplé jídlo a volné pití. Konkurs na letušky bysme si mohli udělat ve sněmovně sami, holek je plná Annonce. Myslím, že by to líp reflektovalo naše výlučné postavení ve společnosti. Určitě pro to najdu podporu napříč politickým spektrem, jak říkáme. Zákon bysme mohli přibalit třeba k hlasování o pravidlech bezpečnosti práce, aby se v něm nikdo zbytečně moc nevrtal a jako vždycky z toho zase nevylezl úplný paskvil. Možná bysme pak nemuseli lítat vůbec nikam.
Doma jsem hned skočil za starostou, abych mu předvedl svůj nový volební slogan: STARÉ JISTOTY, NOVÉ PERSPEKTIVY. Připadá mi geniální. Každý si v něm najde, co chce. A přesně o tom si myslím politika má být – jako dřív. Všechno pro všechny lidi bez rozdílu. Jasná a jednoduchá volba, nad kterou si nemusíte dlouho lámat hlavu. Jako kladívko na hřebíček: hned vás to uhodí. Myslím, že právě kvůli tomu zmatku se spoustou politických stran lidi nechodí k volbám! Moc nejistoty.
Starostova reakce mě trochu zklamala. Koukal na mě jak idiot. Ale myslím, že mi spíš jen záviděl. Do posledních voleb totiž šel s heslem JISTOTY A PERSPEKTIVY, což zní nudně a neurčitě. Necháváte voliče tápat: jaký jistoty a jaký perspektivy? Já nenechávám nikoho na pochybách. Ke své staré práci přidávám ještě novou. A když se podíváte, co všechno mám za sebou --
A pak tu samozřejmě je ta nepříjemnost s obecními pozemky, co jsme se starostou vyfoukli těm cucákům. V sobotu přijedou, abysme to zprovodili ze světa.
Mám plán!