Čtvrtek, 26. 1. 2006

Nějak přituhuje, nebo co!! A nemyslím jen venku, ale před volbama. Jako bysme zase chtěli lidem dokazovat, že jsme čestný!!! Sotva jsme skončili partajní předvolební školení, hned jsem musel v pondělí, úterý i ve středu do parlamentu, což se mi nestalo -- už ani nepamatuju. Dlouho jsem si myslel, že se scházíme jen ve čtvrtek odpoledne a ve středu dopoledne, že v našich lavicích zasedá senát. Už ve středu jsem tam seděl jak mátoha, vůbec jsem se nemohl soustředit. Navíc mi nějak lepilo víte kde. Možná by to chtělo i menší novelu o lavicích v parlamentu. A to se hlasovalo o zákonu o střetu zájmů, kterýmu jsme se všichni tak dlouho vyhýbali a házeli jeho neschválení jeden na druhého, až jsme ho PROSTĚ museli odhlasovat!!! Kdejaký čmuchal, kterýho se nebude majetkový přiznání týkat do konce života, protože se o sebe neumí sám postarat jako my a pořád čeká co stát, by se v tom zas závistivě rejpal, což je jejich specialita. Většina z nich by stejně chtěla být jako my, jen na to nemaj. Nakonec by to ještě vypadalo, jako když se toho bojíme, hahaha. Ještě že jsme ho po dohodě oddalovali tak dlouho, až většina z nás stačila veškerý choulostivý majetek převést na někoho jinýho. Třeba na manželky, který jsme z toho pro jistotu vypustili. Protože jinak nevím: možná bysme brzo hlasovali v base o tom, kdo z nás bude manželka dneska večer. Vzpomeňte si třeba na Michala Krause! Léta opravdovej pašák, na kterýho měl málokdo. Dlouhý tlustý prsty, drzá huba. A nakonec ho sestřelej nějaký kakaový bobky z Hany. Nebo Ghany? Odněkud z Asie. Žluťáci. Je to ale stejně trochu problém, jak jsme se bavili v kantýně. Většina z nás napsala většinu majetku na manželky, jenže máme milenky. A co když to manželka zjistí? Může začít vydírat majetkem!!!! A co pak? Ještě že nejsem idiot a pojistili jsme se navzájem se starostou. Já jako vlastním jeho věci, on moje. Cukne se on, cuknu se já. Žádná holá prdel. Končím. Zavolali mi šíbři, co mi strčili do kapsy kiliána za ty obecní pozemky a já je vyšplouchl. Prý schůzka do konce týdne, jinak pohanka. Definitivní. Letím domů přemýšlet.

Nějak přituhuje, nebo co!! A nemyslím jen venku, ale před volbama. Jako bysme zase chtěli lidem dokazovat, že jsme čestný!!! Sotva jsme skončili partajní předvolební školení, hned jsem musel v pondělí, úterý i ve středu do parlamentu, což se mi nestalo -- už ani nepamatuju. Dlouho jsem si myslel, že se scházíme jen ve čtvrtek odpoledne a ve středu dopoledne, že v našich lavicích zasedá senát. Už ve středu jsem tam seděl jak mátoha, vůbec jsem se nemohl soustředit. Navíc mi nějak lepilo víte kde. Možná by to chtělo i menší novelu o lavicích v parlamentu. A to se hlasovalo o zákonu o střetu zájmů, kterýmu jsme se všichni tak dlouho vyhýbali a házeli jeho neschválení jeden na druhého, až jsme ho PROSTĚ museli odhlasovat!!! Kdejaký čmuchal, kterýho se nebude majetkový přiznání týkat do konce života, protože se o sebe neumí sám postarat jako my a pořád čeká co stát, by se v tom zas závistivě rejpal, což je jejich specialita. Většina z nich by stejně chtěla být jako my, jen na to nemaj. Nakonec by to ještě vypadalo, jako když se toho bojíme, hahaha.
Ještě že jsme ho po dohodě oddalovali tak dlouho, až většina z nás stačila veškerý choulostivý majetek převést na někoho jinýho. Třeba na manželky, který jsme z toho pro jistotu vypustili. Protože jinak nevím: možná bysme brzo hlasovali v base o tom, kdo z nás bude manželka dneska večer. Vzpomeňte si třeba na Michala Krause! Léta opravdovej pašák, na kterýho měl málokdo. Dlouhý tlustý prsty, drzá huba. A nakonec ho sestřelej nějaký kakaový bobky z Hany. Nebo Ghany? Odněkud z Asie. Žluťáci.
Je to ale stejně trochu problém, jak jsme se bavili v kantýně. Většina z nás napsala většinu majetku na manželky, jenže máme milenky. A co když to manželka zjistí? Může začít vydírat majetkem!!!! A co pak? Ještě že nejsem idiot a pojistili jsme se navzájem se starostou. Já jako vlastním jeho věci, on moje. Cukne se on, cuknu se já. Žádná holá prdel.
Končím. Zavolali mi šíbři, co mi strčili do kapsy kiliána za ty obecní pozemky a já je vyšplouchl. Prý schůzka do konce týdne, jinak pohanka. Definitivní. Letím domů přemýšlet.