Jsem tak skvělý!

Každý se občas potřebuje pochválit, o tom žádná. Někteří z nás to dělají potají ráno na WC, když je nikdo neslyší. Jiní létají ke hvězdám ve snu. Člověk ale doopravdy musí být Jiří Paroubek, aby se sám vychválil přímo v novinách, aniž by se ho navíc na jeho úsilí kdokoli ptal. A zvlášť, když v podstatě nemá za co. „Zúročuje se tím velice aktivní přístup české diplomacie, samozřejmě včetně premiéra. Věnovali jsme dohodě velké úsilí. Já sám jsem se setkal s celou řadou partnerů, mohu zmínit jen ty nejdůležitější z nich…,“ komentoval v LN dohodu o rozpočtu EU, podle níž Česko ročně dostane 80 miliard korun.
Jiří Paroubek je machr, podobně jako Vítězslav Jandák. Menší lidový politik s větším břichem, který nevidí dál než k nejbližším volbám. Tolik peněz z regionálních fondů pro tak malou zemi! Díky. Možná se i naši maloměstští hospodští (k nim by Paroubek mohl mít celek blízko) konečně odnaučí počítat, kolik jsme snědli k polévce rohlíků. Vůbec nevadí, že kdyby se Paroubek v EU nechoval jako chudák s nataženou rukou, ale jako opravdový sebevědomý politik, mohlo by v budoucnu zbýt pro chudší desítku unijních zemí, tedy i nás, mnohem víc peněz. To by ovšem musel v EU skutečně něco dělat, nikoli o tom jen mluvit v médiích. Například systematicky usilovat o společný moderní rozpočet, který kvůli Francii neutratí přes čtyřicet procent za Společnou zemědělskou politiku, ale za rozvoj chudších regionů a vědy, na které nyní celkově zbývá mnohem míň peněz.
Jiří Paroubek v Bruselu seděl hlavně sám za sebe. Aby se mohl vrátit do Prahy a jako vždycky říct: přivezl jsem vám peníze, zvolte mě. Že to mohlo být víc, nevadí.