Pondělí, 30. 5. 2005

Voila!!! (to jsem se naučil v parlamentním kurzu francouzštiny. Občas tam jdu vomrknout tu mladou učitelku se silikonama, aby mě čmuchalové nemohli nachytat, že neumím žádný jazyk, až budu kandidovat do europarlamentu. Kdyby se mě francouzsky zeptali dneska, co tomu říkám, suverénně bych odpověděl, jak to zpívá Martin Maxa: C´ est la vie) Všichni se pořád ještě vzpamatováváme z francouzského NE euroústavě. Večer jsme se kvůli tomu operativně sešli nad archivním bordeaux na partaji, takže dnes nikdo radši nemluvíme. Všichni máme šílenou kocovinu (dr. Železný má pravdu, moravské víno je asi fakt lepší. I když čtyři lahve jsem ho ještě nikdy nevypil). Musíme se s opozicí domluvit, jak se postavit k našemu euroreferendu a co s těma 80 milionama na informační kampaň. Neoficiálně zatím panuje konsensus, že si z toho všichni vezmeme polovinu na vlastní volební kampaň příští rok, a teď jen necháme vytisknout billboardy se sloganem ŘEKNĚME ANO SPOLEČNÉ BUDOUCNOSTI. Každý si pod tím může představit, co chce, a nikoho to nenasere. Navíc nikdo ani nepozná, že jich je nějak málo. Au revoir. Musím zas na záchod.

Voila!!! (to jsem se naučil v parlamentním kurzu francouzštiny. Občas tam jdu vomrknout tu mladou učitelku se silikonama, aby mě čmuchalové nemohli nachytat, že neumím žádný jazyk, až budu kandidovat do europarlamentu. Kdyby se mě francouzsky zeptali dneska, co tomu říkám, suverénně bych odpověděl, jak to zpívá Martin Maxa: C´ est la vie) Všichni se pořád ještě vzpamatováváme z francouzského NE euroústavě. Večer jsme se kvůli tomu operativně sešli nad archivním bordeaux na partaji, takže dnes nikdo radši nemluvíme. Všichni máme šílenou kocovinu (dr. Železný má pravdu, moravské víno je asi fakt lepší. I když čtyři lahve jsem ho ještě nikdy nevypil). Musíme se s opozicí domluvit, jak se postavit k našemu euroreferendu a co s těma 80 milionama na informační kampaň. Neoficiálně zatím panuje konsensus, že si z toho všichni vezmeme polovinu na vlastní volební kampaň příští rok, a teď jen necháme vytisknout billboardy se sloganem ŘEKNĚME ANO SPOLEČNÉ BUDOUCNOSTI. Každý si pod tím může představit, co chce, a nikoho to nenasere. Navíc nikdo ani nepozná, že jich je nějak málo.
Au revoir. Musím zas na záchod.