Umění politiky: Marnost

Už tři měsíce tzv. vládní krize se nás politici snaží přesvědčit, že urychleně potřebujeme vládu, protože bez ní koruna posiluje rating ČR se zlepšuje a….. A protože jinak půjdou někteří z nich někam a nám všem se citelně uleví, samozřejmě. Stanislav Gross i Miroslav Kalousek si konečně strčí své lži, legrační půjčky i rodinné směnky tam, kam od začátku patří: do rodinného alba, které se otvírá, jen když se nikdo cizí nedívá. To se pochopitelně nestane. Jsme v politice, takže i pro vládnutí občas potřebujete lepší oficiální důvod než peníze a moc.

A jelikož jsme navíc i v EU, z níž se poslední dobou stala tak natahovací guma, že jeden neví, jestli Uganda leží mezi Rakouskem a Německem nebo jestli se tak jmenuje asistent asistentky asistenta předsedy Evropské komise, svedeme to na ni. Urychleně proto nepotřebujeme vládu, jež provede ekonomické i sociální reformy, takže i já se jednou dočkám před bezplatnou smrtící injekcí i důchodu – určitě tedy ne koalici ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Urychleně potřebujeme „proevropskou“ vládu (cokoli tento nesmysl vymyšlený po třetí ráno, kdy se brada třese nejen Miroslavu Kalouskovi), jež zajistí referendum o „euroústavě“.
Skvělé. Jen by nám to denně nesmělo donekonečna servírovat trio Gross/Kalousek/Němec, jehož důvěryhodnost se zhruba rovná důvěryhodnosti štangle imitace s visačkou uheráku. Smrdí na dálku. Nejen že stále nemáme zákon o referendu, po němž všechny demokratické strany touží tolik, že ho zřejmě nikdy ani mít nebudeme. Sotva rozložená vláda vyčlenila milióny korun na informační kampaň o „euroústavě“ a bývalá mluvčí České mise při EU, Petra Mašínová, začala zařizovat kancelář i tým, zjistili současní vyjednavači o proevropské vládě, že svůj hlavní program - euroreferendum - vlastně vůbec nepotřebujeme. Lepší bude schválit dokument v parlamentu. Až mám nutkání se zeptat, co bude programem vlády, která nemá žádný program….
Obecně vzato není forma volby o „euroústavě“ důležitá. Nebezpečných bláznů se najde poměrně stejně ve volebních jako v parlamentních místnostech, takže těžko říct, co je horší. Mnozí občané, kteří dokument nikdy neviděli, si myslí, že případně půjdou rozhodovat o tuzemáku a syrečkách. Mnozí poslanci, kteří ho nikdy neviděli, ale mluví o něm často v televizi, si myslí, že budou rozhodovat o tuzemáku, syrečkách a znojemských okurkách. Žádný podstatný rozdíl. Horší na celém trapném triku s referendem a „euroústavou“ je, že zcela demaskuje tristní stav naší politiky. Všichni si možná zaplatíme kampaň k referendu, které nakonec nebude, protože poslanci údajně znají dokument lépe, takže žádnou kampaň nepotřebují. Hlavně že zcela zdiskreditovaní lídři našli alibi pro handrkování o ministerská křesla.