Čeští diplomaté, novináři a zhruba každý, kdo už nějaký pátek žije v Praze nebo v zahraničí, vypadali minulý týden neobvykle překvapeně. Obyvatelé patnácti původních zemí EU (rozuměj skutečné EU) v průzkumu popsali výlet k nám jako zajímavou exkurzi do pravěku. Kromě Prahy - a i zde měli výhrady např. k taxikářům, když s nimi zrovna nejezdí primátor, takže nepracují zadarmo, ale trochu dráž – si stěžovali na služby, špinavá nádraží a WC, ale i podivné chování (pravda, někteří ho chápali jako vzrušující folklór. Možná mysleli, že je v ceně zájezdu) lidí.
Čeští diplomaté, novináři a zhruba každý, kdo už nějaký pátek žije v Praze nebo v zahraničí, vypadali minulý týden neobvykle překvapeně. Obyvatelé patnácti původních zemí EU (rozuměj skutečné EU) v průzkumu popsali výlet k nám jako zajímavou exkurzi do pravěku. Kromě Prahy - a i zde měli výhrady např. k taxikářům, když s nimi zrovna nejezdí primátor, takže nepracují zadarmo, ale trochu dráž – si stěžovali na služby, špinavá nádraží a WC, ale i podivné chování (pravda, někteří ho chápali jako vzrušující folklór. Možná mysleli, že je v ceně zájezdu) lidí. „Je to horší, než jsme čekali,“ píše podle MfD příslušná zpráva ministerstva zahraničí. „Z měst na sebe strhává veškerou pozornost Praha, jinak převažuje představa zaostalého venkova, nedotčeného civilizací, chudého, ale pitoreskního.“ Ministerstvo zareagovalo stejně jako vekslák z Jindřišské prodávající prázdnou ruličku dolarů. Po již proběhnuvší potěmkinovské reklamě na Česko, jež překvapivě nestačila zakrýt smutnou skutečnost, přidá ještě jednu potěmkinovskou reklamu přibližně následujícího obsahu: Jsme moderní, rychle se rozvíjející země plná příležitostí, se vzdělanými lidmi.
Jistě krok správným směrem, peněz je dost. Jen podobnou reklamu, aby jí někdo věřil, bude muset vysílat bangladéšská či severokorejská televize – tedy jestli tam nějakou televizi mají. Obyvatelé EU bohužel popsali Česko naprosto výstižně, líp by to nenapsala ani Božena Němcová. A nemá smysl hádat se, jak by to u nás mohlo dnes vypadat, kdyby si Churchill, Roosevelt a Stalin dali před šedesáti lety panáka navíc a pootočili mapu trochu…. Třeba trochu doprava, takže bychom skončili jako jedna ze svazových republik a reklamu by za nás řešili v Moskvě. Za současný stav země, jak ho popisují obyvatelé EU, samozřejmě může především čtyřicet let komunistické bídy a mnohdy nenapravitelná devastace chování a myšlení celých generací. Lidé ze západní části EU prostě měli větší štěstí. Z Atlantiku se totiž velká armáda vyloďuje snáz než z Lužnice. Nelžeme si ale příliš, za spoustu nynějších ošklivých věcí můžeme sami. Mnohdy totiž pokračujeme v úplně stejných kolejích jako za komunistů. Jen od turistů, které často skrytě či méně skrytě nenávidíme, chceme místo marek či šilinků eura.
Ministerstvo zahraničí by proto mělo své úsilí a naše peníze směrovat domů, do rozvíjející země plné příležitostí. Billboardy a televizní reklama by mohly některým lidem napovědět, že za pokoj jejich dcery v okálu na kraji vsi nemůžou chtít to samé jako v Hiltonu, kde je to navíc se snídaní či blonďatou společností. Že o sůl, pepř, kečup a podobné věci si nemusíte v restauraci říkat a hlavně za ně platit. Nebo že když někdo nemluví česky, nezíráme na něj s nenávistí (neplatí samozřejmě pro lidi z Brna). Možná by pak turisti přestali věřit, že to jen hrajeme. Protože i my bychom se přestali chovat, že to jen hrajeme.
