Aneta Langerová se stala televizní superstar a publicista Zdeněk Švácha se asi zbláznil. V pondělní MfD píše v článku s titulkem Superstars ohrožují demokracii mimo jiné i tohle: „Protože soutěže typu SuperStar získávají vážnost, politici se domnívají, že s nimi musí předstírat souhlas. Činí tak (masově) v domnění, že odmítnout takovou zábavu znamená ztrátu voličské přízně..."
Aneta Langerová se stala televizní superstar a publicista Zdeněk Švácha se asi zbláznil. V pondělní MfD píše v článku s titulkem Superstars ohrožují demokracii mimo jiné i tohle: „Protože soutěže typu SuperStar získávají vážnost, politici se domnívají, že s nimi musí předstírat souhlas. Činí tak (masově) v domnění, že odmítnout takovou zábavu znamená ztrátu voličské přízně. Občan třeba podobné show nepřeceňoval. Najednou se dozvídá, že podle názoru politických autorit je kauza Balogová (a tedy SuperStar jako celek) důležitou věcí. V pozadí této hloupé hry se culí hvězdy českého showbyznysu a šikovní marketéři, kteří z různých rádoby „rasistických“ témat vyždímají pěkné peníze. Jsou-li témata typu SuperStar všude, znamená to, že skutečná politická témata nejsou nikde, popřípadě je nutné vyhrabávat je z hromad banalit lopatou.“
Nebudu se přít, jaké superstars podobné televizní soutěže produkují, mohl bych skončit s podobným duševním rozpoložením jako Švácha – s lopatou v hlavě. Podle prosté logiky „občana“, který „podobné show nepřeceňoval“, takže se na SuperStar dle své vlastní volby příliš nedíval, bych řekl, že přesně takové, jaké si jejich diváci/aktéři přejí. Nic víc. A je jen na nich, co si se svou superstar budou dělat dál, jestli za ní utratí další peníze. Někteří třeba nikdy nepřestanou v neděli večer posílat sms ve víře, že ještě vyhraje Sámer Issa. Ten zase možná nepřestane ve stejný den a čas chodit na Brumlovku v domnění, že ještě zpívá. Nicméně i právo moci se chovat jako idiot, když tím nijak neomezuju druhého, patří k demokracii. Ostatně velmi dobře se o tom přesvědčujeme při sledování nejrůznějších politických debat.
Nevšiml jsem si ani, že by v novinách, které si občas rády říkají seriózní, ubylo v době finále SuperStar politických témat. Bohužel naopak. Podle míry mé nevolnosti z předních stran pondělních novin, zabývajících se především spory kolem „euroústavy“ a bojem uvnitř ČSSD, jich muselo markantně přibýt. Budu mluvit pouze za sebe, ale například nenápadná zpráva vklíněná mezi strhaného Špidlu a oteklého Zemana, jestli se teď, co se stala superslavná, rozešla Aneta Langerová se svým přítelem, by mě na třetí straně potěšila mnohem víc než oznámení Stanislava Grosse, že pokud bude mít elementární podporu ústředního výboru, neuteče před zodpovědností a vezme to. Nemusel bych totiž nikam utíkat já.
Ale zpět k SuperStar. Ohrožením demokracie nejsou podobné soutěže, ale lidé jako Švácha, kteří stále mají občany (sakra, tedy i mě! Budu se muset poradit se svým právníkem) za pasivní idioty, co pořád musí čekat na to, jak se k jakékoli hlouposti vyjádří politické autority - cokoli tenhle protimluv znamená -, aby si dokázali udělat svůj vlastní názor. Zvykněme si konečně na to, že většina politiků jsou prodejné víme co, takže v zájmu vlastní obliby a popularity u voličů udělají cokoli, a rozhodujme se podle vlastního zdravého rozumu. Politici řeknou kdykoli a cokoli. No a co? Napadlo kdy někoho nařknout z ohrožení demokracie například fotbal, přestože mu média věnují nepoměrně větší prostor než SuperStar? Ne. A to ani tehdy, kdy se z trávníku přesune do premiérských či prezidentských kanceláří. Protože žádný normální občan nemusí čekat na politika, aby mu řekl, jak důležité je, že jsme porazili Holanďany 3:2. I když věřím, že někdo musí.
