Po volbách do Evropského parlamentu se všichni tváří překvapeně, že k urnám přišlo zase méně lidí než naposled: v patnácti „starých“ členských zemích EU necelých 50 procent, v některých „nových“ dokonce jen okolo dvaceti. Novináři, sociologové i politici zase v nejrůznějších televizních debatách opakují stejnou písničku jako po každých volbách. Voliči jsou údajně znechuceni a unaveni politiky, a proto nechodí volit. To je jistě pravda. Stačí je chvíli poslouchat a chce se vám brečet.
Jenže to už trvá zhruba od té doby, co nějací politici a voliči existují. Jiné to nebude, leda že bychom se rozhodli, že žádné politiky mít nechceme. Politici si zase jako obvykle sypou veřejně popel na hlavu a stěžují si, že buď „s voliči nenašli efektivní komunikaci“ (jako vždy brilantní řečník premiér Špidla), nebo že nenašli žádné evropské téma (jako vždy velcí myslitelé ostatní).
Buďme rádi, že politici žádné velké evropské téma (kromě dobrého unijního bydla) nenašli. Všichni totiž moc dobře víme, jak to vypadá, když nějaké najdou – viz Benešovy dekrety, zmínka o Bohu v ústavě či válka v Iráku. Končí to nekonečnými hádkami a urážkami. Nakonec demokracie vůbec neznamená, že by pro nás politici, jak se mnozí z nich pořád bláhově domnívají, měli hledat nějaká témata. Každý z nás má svých témat spoustu a podle toho se v životě i ve volbách rozhoduje. Jakmile do našich životů vstoupí jakýkoli politik, končí to velkým průšvihem. Vzpomeňme si třeba na Marii Součkovou, když ještě jako ministryně přišla s tím, abychom pečivo balili do igelitu. Byla z toho velká nevolnost. Politici nám mají sloužit, za to je platíme. Nic víc. Svá velká témata si můžou nechat do parlamentní kantýny.
Eurovolby bohužel dokázaly, že se instituce EU, místo toho, aby se jim přibližovaly, jak jejich čelní představitelé rádi tvrdí, lidem stále víc vzdalují. Přitom mají stále více zaměstnanců, peněz i pravomocí. Když vznikl před třemi roky Konvent, měl vedení a fungování EU přiblížit občanům. Jak před rokem skončil, všichni víme: nepotřebnou ústavou, jíž členské země ještě nebyly ani schopny ratifikovat a jejíž text se začíná nápadně podobat komuniké Hnutí nezúčastněných zemí. Neúčast lidí v eurovolbách a dojem, že europarlament a další instituce EU nejsou důležité, jsou pro evropskou demokracii nebezpečné. Zaprvé – většina zákonů platících v zemích EU dnes přichází právě z centra EU a prochází europarlamentem. A za druhé – v Bruselu vzniká bez velké účasti, zájmu a dohledu občanů úzká skupina politiků a úředníků rozhodujících o spoustě důležitých věcí, což nikdy nekončí dobře. Občané – a částečně kvůli své lenosti - tak jen následují. Abychom se jednou neprobrali a nezjistili, že politici kvůli malé účasti volby úplně zrušili. Ostatně my už jsme pro to vysláním nejpočetnější komunistické kliky své udělali.
