nahoru

Neviditelná změna

Petr Holec11. května 2004 • 10:34

Týden jsme v EU a noviny mají – vedle souboje polopravd mezi eurooptimisty a euroskeptiky - nové velké téma: co se za ten týden změnilo? Po britských novinářích, jimž nedorazili chudí Češi, přišly s překvapivým odhalením i pondělní Lidové noviny. Pod podtitulkem „První týdny po rozšíření EU zatím nepotvrdily obavy rakouských obchodníků z levné české konkurence“ se autor diví:...

„Změnilo se tedy v Českých Velenicích (jihočeský přechod do Rakouska, kudy utíká spousta běženců, jedna z nejhorších děr v téhle zemi – pozn. autora) vůbec něco poté, co Česko vstoupilo do Evropské unie? Na první pohled není žádná změna vidět. Ulice nadále lemují stánky se zbožím vietnamských trhovců, kolorit města pak doplňují kasina, herny a domy s červenou lucernou.“ Bingo. My novináři jsme zajímavý stav. Našemu často nepříliš vysokému intelektu přísluší neúměrná důležitost a příležitost zavalit každý den (proto radši pracuju v týdeníku, šance popustit uzdu stupiditě je zde úměrně méně častá) čtenáře spoustou blbostí. Uměle – obvykle na základě terénní práce v hospodě – vytvoříme zcela falešné očekávání, a když se nepotvrdí, jsme první, kdo o tom s překvapením informuje. Co se asi tak mohlo například v jižních Čechách za týden našeho členství změnit – tedy kromě toho, že si teď z Velenic můžete do sousedního Gmündu dojet nakoupit na občanku místo na pas, což je zhruba stejná výhoda jako si z Velenic do Gmündu přivézt kapavku a utěšovat se, že teď je aspoň unijní? Samozřejmě že nic. Rakušané mají pořád víc peněz a lepší vkus, takže si u nás za dvacet eur užívají v levných hotelích s romskými prostitutkami. Na nás, s mnohem vytříbenějším vkusem, stále za stejné peníze zbývají mnohem důležitější životní potřeby: vietnamské ručníky s americkou vlajkou či kalhoty s poklopcem na nesprávném místě.
Během vstupní euforie jsme zřejmě zapomněli, že samotný vstup do EU je převážně technická záležitost, která nikomu z nás přímo nepřidá peníze ani neovlivní, jak to u nás bude vypadat či jak se budeme chovat, protože to vždy záleží na individuálním přístupu dotyčné země. Tedy na nás samotných, což vždy bývá mnohem těžší si přiznat než svalit vinu na někoho jiného. Ostatně máme dobrý příklad, jako obvykle pokud jde o neřesti, v politicích. Ti už léta zneužívají EU k tomu, aby ospravedlnili spoustu nepopulárních kroků, k nimž je Brusel nenutí, nebo přinejmenším přinutit nemůže. Opačnou strategii pak používají zase v případě referenda, kdy kvůli „ano“ EU nereálně vylepší. Výsledkem jsou naprosto nereálné představy lidí, co můžou od našeho členství v EU čekat.
Možná za to můžou papírové hokejové helmy, v nichž tisíce z nás dva týdny chodily, takže měly trochu ztížený přísun pravdivých informací o skutečných principech fungování EU. Mohly se ale třeba v Sazka Areně aspoň zkusit zeptat Němců či Švédů, jestli nám nechtějí dát nějaké peníze, abychom to tady měli hezčí a nemuseli se oblékat u Vietnamců, aniž bychom něco změnili doma. Nejsem génius, ale skoro bych si vsadil na jejich odpověď. Stejně jako na to, že Velenice budou – stejně jako zbytek země - vypadat úplně stejně ještě hodně dlouho. Dokud je nezměníme sami.



Kurzy měn
25,840
22,660
28,560
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější