Evropský západ, antické hřiště

Evropský západ, antické hřiště

Evropský západ, antické hřiště

Víte, jak vypadá nejzápadnější bod Evropy? Je to tak trochu turistická atrakce. K portugalskému mysu nazvanému Cabo da Roca vede pohodlná asfaltka, je tu obchod se suvenýry, parkoviště pro dostatek aut i autobusů.

Ale přesto musím říct, že to místo má stále své přirozené kouzlo.
Útes, který tu padá do moře má … sedmdesát metrů? Sto? Nebyl jsem schopen to odhadnout. V každém případě se dole vlny tříští impozantně, je to spektakulární střet dynamické síly oceánu s nehybnou jistotou pevniny. Při pohledu na nekonečno před vámi vás prostě musí napadnout otázka: a co je „tam“? Je „tam“ taky nějaký břeh, pevnina? Nedivím se těm, kteří se na moře vydali a pátrali. A zároveň je obdivuji, protože to vodní nekonečno je docela hrozivé.



Dost ale s úvahami o mořeplavectví. Vraťme se na zem. Minule jsem psal o portugalském hřišti Oitavos Dunes (V PORTUGALSKU DO VLN I DUN, Reflex.cz, 30. 6. 2009), dnes se zmíním o druhém, na kterém jsem možnost při své nedávné návštěvě Portugalska hrát.
Hřiště Penha Longa patří stejně jako Oitavos Dunes do oblasti Estorilu, což je lokalita přiléhající k Lisabonu. Na rozdíl od linksového Oitavos Dunes je ale Penha Longa hřiště parkové. Tedy hodně stromů, lesy v okolí, občas také louky, sem tam nějaký rybníček. Když ale říkám „parkové“, tak rozhodně nemyslím nějaký český park typu Poděbrady (viz Česká hřiště – PODĚBRADY). Tohle hřiště je totiž usazené v hodně zvlněné krajině, skoro uprostřed hor. Je na úpatí národního parku Sintra-Cascais, v pohoří nazvaném Serra de Sintra. Ne že bych chtěl tohle hřiště srovnávat s českou Ypsilonkou (viz Česká hřiště – YPSILONKA), ale je podobně kopcovité.

Hráli jsme ovšem v podnebí rovněž „nečeském“. Bylo nějakých třicet nad nulou, odpoledne, slunce pražilo jako hrom. Řeknu vám: kdybychom nejeli autíčkem, tak tam zdechneme. A i po té jízdě jsem byl unavený stejně, jako kdybych v Česku šel Ypsilonku pěšky.
Vždycky říkám, že správné hřiště potřebuje mít něco „navíc“. Nějakou negolfovou atrakci, snadno zapamatovatelný symbol. Přírodní jev, stavbu, skulpturu, prostě cokoli, co se hráči vryje do paměti. Karlštejn (viz Česká hřiště – KARLŠTEJN) má hrad, Kořenec (viz Česká hřiště – KOŘENEC) sochu golfisty a mystickou kamennou bránu. Penha Longa má – podobně jako Karlštejn – taky historickou stavbu. Jsou to zbytky antického akvaduktu a k němu přiléhající věž. Není to sice stavba tak veliká jako Karlštejn, ale na rozdíl od středověkého hradu, který je daleko za řekou, je tahle památka přímo na hřišti. Stojí u grýnu pětiparové šesté jamky, hned vedle je tříparová sedmá jamka s rybníčkem. Je to skutečně skvěle vyřešené místo, hráč si tuhle unikátní stavbu může prohlédnout ze všech stran, má na to dost času. Robert Trent Jones Jr., který hřiště navrhoval, to zvládl s přehledem.
Nicméně nenamlouvejme si, že všechny cihly ze zříceninky pamatují římské císaře. Je to podobné jako s tím Karlštejnem: jeho dnešní podoba je výsledkem romantizující přestavby v 19. století. I na zbytcích akvaduktu vidíte, že malta zpevňující stavbu sem byla dodána před nedávnem. Je to turistická atrakce, byť základ je skutečně starý.

Asi i pro tuhle atrakci je hřiště mezi třicítkou nejlepších hřišť na evropském kontinentu (tedy bez hřišť na Britských ostrovech a v Irsku). Designově je to rozmanité hřiště, pestře využívající přírodu okolo. I přes to, že délkově má ze žlutých jen 5,5 kilometru, často s ním bojujete. Ačkoli ferveje vypadají široké, občas jste v lese, bankrů je tu fůra a křovisek v okolí taky. Co ale esteticky poskytuje hřišti nádherná okolní krajina, to mu tak trochu bere i poněkud bizarní domkářské městečko, které najdete mezi čtyřmi jamkami, 9-12. Ano, takhle se dnes staví hřiště: aby se vám investice rychle vrátila, musíte vedle postavit domy, do jejichž ceny započítáte náklady na golf. V USA běžná praxe, v Evropě vlastně už taky. Jen v Česku na to zatím nejsme moc zvyklí.
Hráli jsme tady jednu jamku a hned vedle nás se na terase jednoho z domků slunily tři holky. Takových sedmnáct, osmnáct let. Dcera bohatého portugalského obchodníka se svými kamarádkami? Domky stojí tak blízko, že jsem se bál, abychom ty holky netrefili. Jak to vlastně řeší, když tu někdo vysklí okno na verandě? Volá se do recepce, kde už mají připraveného sklenáře?

Protože jsme hráli v prudkém létě, bylo hřiště trochu vyschlejší. Spíš se to ale týkalo okolí než fervejí samotných, ty byly zavlažované. A že je vody hodně potřeba, o tom svědčilo už z půlky prázdné jezero na hřišti, přes které vedl dlouhý třípar 163 metrů. Mimochodem, vidět prestižní hřiště takhle „mimo sezónu“ (protože ta hlavní je tu na jaře a pak na podzim) je ohromně zajímavé. Najednou ty husté rafy s vysokou trávou, které se při západu slunce jeví nadpozemsky krásné, nejsou tak husté, voda v rybníčcích není blankytně modrá, tráva není čerstvě zelená, ale sem tam žlutá… Ale když se vám i za téhle situace hřiště líbí, pak to jen dokazuje, že je skutečně pěkné.
Hřiště Penha Longa nabízí to, co od hřišť tohoto typu hráč očekává: výbornou herní kvalitu plus estetický zážitek. Ale nezapomeňte na to, co jsem psal minule: kdo bude trávit dovolenou v Portugalsku jen hraním golfu, ten se o dost ochudí. Proto si zajeďte i na ten v úvodu zmíněný nejzápadnější evropský útes. Je to z hřiště jen asi deset kilometrů. Zbroceni potem a unaveni spalujícím sluncem si tady ulevíte, vanou tu svěží oceánské větry. Takové, které kdysi dávno zanesly Evropana Kolumba až k té vysněné pevnině.



ZELENÝ BAULL č. 217


Vyjádřete svůj názor a hlasujte v rubrice ČESKÁ HŘIŠTĚ! U každého areálu máte možnost přidělit mu jednu až pět hvězdiček. V nabídce jsou zastoupena všechna česká hřiště. Zjistíte také, jak se hřiště líbí ostatním hráčům.

Zelený Baull

Česká hřiątě

Fotogalerie hřią»



Navštivte též autorovy osobní stránky WWW.NAVZDUCHU.CZ